Podle průběžných výsledků zveřejněných stanicí ORF vede Van der Bellen s 53,3 procenty nad Hoferem, který zatím získal 46,7 procenta. Hlasy jsou sečteny už v 94 procentech volebních místností. Zhruba 700.000 hlasů z korespondenčního hlasování se začne počítat až v pondělí, odhady je ale zohledňují. Podle televizní stanice ORF je už nyní jasné, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.

Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě, která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo příští rok čekají volby.

Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým prezidentským kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.

Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako "o našem prezidentovi".

"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko," uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Slíbil rovněž, že se bude o prezidentský úřad ucházet i za šest let a už v příštích parlamentních volbách bude kandidovat znovu i do parlamentu.

Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.

Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali svůj hlas Van der Bellenovi.

Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.

Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran - sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Je to historický den, historický předěl," uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.