Pro platnost referenda byla potřeba účast 35 procent voličů, což je 7170 z celkových 20.485 oprávněných. "K referendu přišlo 5277 voličů. Proti výstavbě supermarketů a obchodních center u hlavní silnice v centru města se vyslovilo 4151 voličů, což představuje 78,7 procenta z těch, kteří hlasovali," uvedl Holobrádek.

Podle místostarosty Břeclavi Jaroslava Války (ČSSD) by referendum zbytečně zavazovalo zastupitele. "Myslím si, že neplatné referendum pro Břeclav neznamená něco, z čeho bychom měli být nešťastní. Pokud na to bude mít vedení města vliv, nikdy nepřipustí něco, co by zhoršilo situaci," řekl ČTK Válka. Podle něj je však potřeba si uvědomit, že pokud má někdo záměr a splní všechny zákonné podmínky, nelze mu bránit. "V Břeclavi je potřeba zajistit, aby nekolabovala doprava, což je u nás téměř jistota, že se to nedá. A já myslím, že zastupitelé jsou svéprávní a natolik normální, aby nic pro zhoršení situace nepovolili," dodal Válka.

Referendum podle něj vyvolala občanská iniciativa Naše Břeclav, kterou reprezentovali zastupitelé Jakub Matuška, Petr Škoda (oba Mladí a Neklidní) a Luboš Krátký (ODS). Organizátoři nasbírali kolem 2500, které byly potřeba k vyhlášení referenda. Proto ho zastupitelstvo schválilo.

O obchvatu Břeclavi se dlouho mluví, ale jeho stavba se stále oddaluje. Jedna jeho část povede chráněným územím Natura 2000. Proto je potřeba pro toto území lužních lesů udělat kompenzační opatření. Ředitelství silnic a dálnic navíc vykupuje pozemky. Obchvat naváže na silnici ve směru na Mikulov, dále má vést jižně od Břeclavi a připojit se u dálnice D2.

Břeclav je silniční uzel. Kostru tvoří dálnice D2 z Brna na Bratislavu, silnice I/55 z Olomouce do Břeclavi, silnice I/40 z Břeclavi do Mikulova a komunikace II/425 z Rajhradu do Břeclavi a obce Lanžhot.