Téma koupení zámku a jeho přestavby na muzeum bylo v devítitisícových Hořicích v posledních měsících hojně diskutované. Zastánci koupě zorganizovali petici, pod níž sehnali přes 1400 podpisů. Odpůrci koupě argumentovali velkou finanční nákladností celého projektu v hodnotě několika desítek milionů korun.
"Nynější muzeum je jedním velkým depozitářem, lidé do něj nechodí. Je smutné, že naše město nemá žádnou muzejní expozici," řekl učitel dějepisu na hořickém gymnáziu a iniciátor petice za koupi zámku Jan Tomíček. Další zastánci koupě vyslovili například obavu, aby se v budoucnu ze zámku nestala asijská tržnice. Připomínali, že Hořice své tradice, jako jsou kámen, hořické trubičky či kapesníky, nemají nyní návštěvníkům města kde prezentovat.
Odpůrci koupě uváděli, že město čekají velké investice a v současné finanční situaci by se do koupě a rekonstrukce zámku pouštět nemělo. Starosta Aleš Svoboda (Šance pro rozvoj) připomněl, že město vlastní 53 budov, které potřebují nákladnou údržbu a opravy. "V současném evropském programovacím období 2014 až 2020 také na projekty muzeí žádné dotace nebudou," řekl starosta. Naopak místostarostové Ivan Doležal (ODS) a Martin Pour (Hořičtí patrioti) se vyslovili pro koupi. Oba uvedli, že část budoucích aktivit v zámku by měla být i komerčního rázu, aby město nemuselo celý provoz objektu plně dotovat.
V zámku zatím sídlí jedna z lesních správ Lesů ČR. Rozsáhlý areál zámku však není podle podniku pro sídlo lesní správy vhodný kvůli své velikosti a nákladům na provoz a opravy. Podnik si proto již na jiném místě v Hořicích začal stavět novou lesní správu a památkově chráněný zámek přednostně nabídl ke koupi městu. Pokud by město zámek nekoupilo, podnik by jej ve veřejné soutěži nabídl dalším zájemcům.
Náklady na rekonstrukci zámku pro potřeby muzea radnice zatím odhadla na přibližně 45 milionů korun. V zámku by městské muzeum, jež nyní sídlí v jednom z domů na náměstí, mohlo získat důstojné prostory. Podle studie na využití zámku by v areálu mohla vzniknout stálá muzejní expozice, výstavní prostory, expozice hořických trubiček, expozice motocyklových závodů 300 zatáček Gustava Havla, restaurace či lapidárium.
Objekt zámku má renesanční původ v 16. století, po požáru v 18. století byl barokně přestavěn. Na nádvoří je kamenná část staré hořické tvrze ze 14. století. Zámek se proslavil v roce 1866, kdy před bitvou u Sadové v něm nocoval pruský korunní princ Fridrich Karel, kancléř Bismarck a po bitvě i pruský král a budoucí německý císař Vilém I.
Radnice již dříve začala připravovat projekt rekonstrukce stávajícího objektu muzea za asi 20 milionů korun. Oprava muzea by měla být součástí česko-polského projektu Cesta kamene, který by měl propojit Hořice s partnerským polským městem Strzegom. Dalšími partnery projektu by měla být polská města Swidnice a Dobromierz. Projekt usiluje o dotaci z programu přeshraniční spolupráce.
