"Je to výsledek zhodnocení posledního vývoje," komentoval rozhodnutí český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Připomněl například propuštění politických vězňů, ke kterému v poslední době přistoupily úřady v zemi, které už roky autoritativně vládne prezident Alexandr Lukašenko. Také jeho osoby se dosud sankce týkaly.

Unie podle Zaorálka očekává také úpravy volebního zákona, neboť Minsk hodlá zohlednit doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) po posledních prezidentských volbách v říjnu 2015. Jejich podoba také přispěla k dnešnímu rozhodnutí.

"Bělorusko je ochotno spolupracovat na úpravě, která učiní transparentnější průběh příštích parlamentních voleb v roce 2016," řekl český ministr. Sledovat podle něj bude ale také třeba další vývoj v oblasti médií a dodržování základních práv. V zemi například od roku 2000 nevznikla žádná nová politická strana.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová před novináři po schůzce uvedla, že situace v Bělorusku vykazuje "pozitivní trend", přesto má podle ní situace daleko k ideálu. "Souhlasili jsme s tím, že se budeme kriticky angažovat. Někdo prosazoval více kritiky, někdo více angažovanosti," poznamenala k dnešnímu ministerskému jednání. Připomněla novinářům také "konstruktivní roli", kterou Minsk sehrál při snaze zprostředkovat klid zbraní v ukrajinském konfliktu.

Podle českého ministra se nyní otevírá prostor pro hospodářskou spolupráci s Běloruskem. "Je pravda, že Bělorusko se teď nenachází v dobré situaci, je tu silná vazba na ruskou ekonomiku," podotkl Zaorálek. Také tato vazba na východního partnera, který má nyní vlastní hospodářské potíže, je podle něj nejspíš jedním z důvodů, proč země hledá posílení spolupráce s EU.

Slovenský ministr Miroslav Lajčák podotkl, že EU poslední kroky Běloruska ocenila a rozhodnutí o sankcích má být povzbuzením k dalšímu pokroku na nastoupené cestě. "Naše sankce jsou politický nástroj, ne politika. Umíme je také odvolat, ne jen přijímat. Je to i dobrý signál také pro proevropské síly v Bělorusku," podotkl.

Dnešní závěry ministrů uvádějí, že sankce vůči 170 lidem a třem firmám, pozastavené od loňského října, nebudou prodlouženy. O dalších 12 měsíců ale unie protáhne sankce vůči čtyřem představitelům běloruských bezpečnostních sil, kteří jsou spojováni se zmizením dvou opozičních politiků, podnikatele a novináře. Závěry také vyjadřují trvající znepokojení nad stavem lidských práv v zemi a odsuzují dva nedávno provedené tresty smrti.