"Problém se zakrátko stane horkou bramborou, protože, i když by to mohlo zůstat polotajné, někdo někde, asi tento týden v Berlíne, oznámí, že 400.000 až 500.000 uprchlíků by mohlo být přesídleno z Turecka přímo do Evropské unie," prohlásil Orbán.
"Evropany ještě čeká hodně špatné překvapení," řekl a předpověděl, že v příštích dnech a týdnech Maďarsko a další visegrádské státy, tedy Česko, Slovensko a Polsko, budou čelit intenzivnímu tlaku, aby tento tento plán akceptovaly a souhlasily i s povinným přerozdělením těchto uprchlíků. S tím ale Maďarsko nemůže souhlasit.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v neděli na summitu EU-Turecko v Bruselu novinářům řekl, že EK v prosinci navrhne, jak by bylo možné uskutečnit legální přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU. Podíl členských zemí by měl být dobrovolný, zájem údajně zatím projevilo osm zemí.
S nápadem přišlo Německo. Kancléřka Angela Merkelová o něm jednala s vůdci některých významných zemí EU a novinářům řekla, že EK své návrhy představí do 17. prosince. V německém tisku zaznělo číslo 400.000 lidí, kteří jsou nyní v uprchlických táborech v Turecku.
EU v neděli na oplátku za turecký příslib omezit migrační vlnu slíbila Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč) na zlepšení situace uprchlíků, jakož i otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů mezi Tureckem a unií v příštím roce. Turci by se také mohli dočkat cest do Evropy bez víz. V Turecku je nyní 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu, především z Iráku. Turecko své dosavadní výdaje spojené s migrační krizí vyčísluje zhruba na osm miliard dolarů.
Maďarsko patří společně se Slovenskem a Českem k největším odpůrcům povinných kvót na přerozdělování uprchlíků mezi země EU. Bratislava dnes na kvóty podala žalobu u Soudního dvora EU, stejný krok chystá také Budapešť; Praha se ale k tomuto kroku připojit nehodlá. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by Česko žalobou riskovalo, že ztratí svou pozici v EU.
