Návrh rezoluce, předložený Británií jakožto stálým členem RB OSN, odsuzuje povraždění více než 7000 Muslimů ze Srebrenice a jakékoli odmítání toho, že šlo o genocidu.

Tradiční spojenec Bělehradu Rusko, které je rovněž stálým členem Rady bezpečnosti, už předložil vlastní návrh rezoluce, jenž odsuzuje všechny zločiny spáchané v devadesátých letech během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. Tento návrh srbské straně vyhovuje, oba dokumenty by se měly projednávat 7. července.

I současný předseda tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu, Srb Mladen Ivanić, koncem června vyzval generálního tajemníka Spojených národů, aby zabránil přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN k 20. výročí srebrenického masakru. Britský návrh dokumentu Srbové považují za "protisrbský" a podle Ivaniče nic dobrého nepřinese, jen prohloubí rozdělení Bosny.

Bosenskosrbské ozbrojené síly se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.

Vedoucí představitelé Srbska a bosenských Srbů tyto události označují za strašný zločin, ale odmítají označení genocida. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik tvrdí, že i uváděný počet obětí je přemrštěný a že zavražděných bylo kolem 4500. Republika srbská tvoří Bosnu s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny.

Nespravedlivé podle srbské strany je i to, že mimo pozornost zůstává skutečnost, že v blízkosti Srebrenice byli během války zabíjeni i srbští civilisté. Dopouštěly se toho prý muslimské oddíly při výpadech do více než 50 srbských obcí v okolí Srebrenice a Bratunace, při kterých brutálně povraždily desítky tamních Srbů.