Podíl stínové ekonomiky na německém HDP se podle institutu nepřetržitě snižoval zhruba deset let s výjimkou krizového roku 2009. Studie upozorňuje, že stínovou ekonomiku by nyní měly omezovat příznivé hospodářské podmínky a dobrá situace na trhu práce. Minimální mzda však zvyšuje náklady na pracovní sílu, což může zaměstnavatele tlačit k přijímání lidi na černo, tedy bez placení daní a sociálních příspěvků.
V oborech, ve kterých je práce na černo obvyklá, povede podle studie zavedení minimální mzdy k nárůstu mzdových nákladů o celkem sedm miliard eur. Mezi tyto obory patří například pohostinství, stavebnictví či zemědělství.
Německo zavedlo minimální mzdu na začátku letošního roku, a to ve výši 8,5 eura (236 korun) na hodinu. Ekonomové již loni varovali, že zavedení minimální mzdy znamená velkou zátěž pro firmy zaměstnávající málo kvalifikované pracovníky a pro firmy působící převážně v bývalém východním Německu, kde jsou platy na nižší úrovni než ve zbytku země.
Podle dřívějšího průzkumu mnichovského institutu Ifo se čtvrtina firem v Německu chystá kvůli zavedení minimální mzdy zdražovat zboží a služby, 22 procent podniků plánuje propouštění.
V České republice minimální mzda začátkem ledna stoupla o 700 korun na 9200 Kč.
