"Novela byla připravena na základě toho, jak se v posledních měsících a letech zhoršuje v některých aspektech bezpečnostní situace kolem nás. Ukazuje se, že jsme se rozhodli vydat správným směrem a že obdobným směrem budou uvažovat i další vlády evropských zemí," řekl po dnešním jednání vlády Sobotka. Podle něj ale vláda nemá informace o tom, že by se v ČR zhoršila bezpečnostní situace v návaznosti na nedávné teroristické útoky v Paříži.

Na zasedání výboru se podle jeho předsedy Romana Váni (ČSSD) bavili o hrozbách a výhledech českých tajných služeb. "Byly prezentovány určité úspěchy, což bylo velmi pozitivní," řekl ČTK Váňa s tím, že nemůže být konkrétní. Členové výboru se podle něj shodují, že pokud rostou bezpečnostní hrozby, je potřeba navýšit kapacitu tajných služeb.

Tajné služby si totiž stěžují, že jim v minulých letech byl zkrácen rozpočet a musely tak propustit část lidí. Podle Váni tak přišly téměř o 20 procent svých lidí. Návrat k předkrizovým stavům bude trvat několik let, než vycvičí nové agenty. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti s pařížskými atentáty mluvil o potřebě navýšit rozpočet BIS o více než miliardu korun. Váňa zdůraznil, že je důležité zvyšovat rozpočet všech tajných služeb dlouhodobě, nejenom nárazově.

Okrajově výbor mluvil i o návrhu BIS na změnu zákona o přístupu k údajům chráněným bankovním tajemstvím jen v případě, pokud se týkají financování terorismu. V případě telefonních hovorů sice mohou zpravodajci odposlouchávat hovory, nedostanou se ale k údajům o tom, komu které telefonní číslo patří. To by se nyní mělo změnit.

Informace z bankovního sektoru by měli zpravodajci získat prostřednictvím Generálního finančního ředitelství. Nyní platná legislativa umožňuje pouze tok informací od zpravodajských služeb k orgánům daňové správy. Rozvědky podle předkládací zprávy usilují především o údaje o podezřelých společnostech, za které vystupují nastrčené osoby nebo které o sobě neposkytují bližší informace a které by mohly ohrozit bezpečnost a hospodářství České republiky.

Mezi další závažné problémy, kterými se zpravodajské služby zabývají, patří podle předloženého materiálu rovněž snaha netransparentních společností ovlivnit chod státních či polostátních institucí. "Svůj vliv se převážně snaží prosadit prostřednictvím osob v jejich vedení, které následně prosazují jiné zájmy, než by z titulu své pozice prosazovat měly, a roste tak opět riziko poškozování zájmů České republiky," uvádí předkládací zpráva.

Zpravodajci usilují rovněž o informace o stoupencích radikálního islámu, jejichž aktivity by mohly být financovány z výnosů organizované kriminality. Nově by zpravodajské služby také mohly žádat údaje od poskytovatelů telefonních služeb, které se týkají majitelů telefonních čísel.

Rozšíření pravomocí BIS je součástí širších změn, které vláda slibuje. V budoucnu se počítá rovněž s novým způsobem kontroly zpravodajských služeb, na které by se podílel i občanský orgán odvozený od Parlamentu a složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Výbor dnes podle Váni požádal ředitele tajných služeb, aby připravili analýzu legislativy a vyznačili problematická místa, která by se měla v zákonech změnit. Jednou z nich by mohlo být třeba omezení možností policie zasahovat v budovách tajných služeb, jak se stalo v případě kauzy Nagyová u Vojenského zpravodajství. Podle expertů to znamenalo nebezpečí úniku informací.