"Irák se nám rozpadá před očima a zdá se, že vytvoření nezávislého kurdského státu je hotová věc," citoval Liebermana podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Podobně se o den dříve vyjádřil izraelský prezident Šimon Peres, který při setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou označil udržení jednoty Iráku za prakticky nemožnou.
Peres ve Washingtonu novinářům řekl, že Irák nelze zachránit bez "masivní" zahraniční vojenské intervence.
"Kurdové fakticky vytvořili svůj vlastní stát, který je demokratický. Jedním ze znaků demokracie je zajištění rovnosti žen," upozornil Peres.
Podle něj faktickou nezávislost Kurdů uznává i sousední Turecko, které v minulých desítkách let přitom proti kurdskému separatismu na svém území bojovalo. V posledním roce s nimi ale uzavřelo dohodu o ukončení nepřátelství výměnou za více svobod.
S iráckými Kurdy udržuje Ankara dobré vztahy déle. Navíc jim umožnila vývoz ropy z vrtů na severu Iráku pomocí nového ropovodu, který Turecko s tímto území spojuje, a to navzdory nelibosti ústřední vlády v Bagdádu.
Reuters připomněla, že s iráckými Kurdy má dlouhodobě dobré vztahy i Izrael, a to od 60. let minulého století. Židovský stát v nich vidí alespoň nějaké spojence v jinak nepřátelském arabském moři. Oficiální vztahy obě strany dosud neudržovaly už kvůli hrozbě větší perzekuce Kurdů, kterých je 30 milionů a kteří žijí také v Sýrii a Íránu.
Jejich spolupráce byla doposud tak spíše tajná: Izrael jim poskytoval vojenský výcvik a Kurdové pro změnu pomáhali blízkovýchodním Židům v útěku nebo poskytovali špionážní informace o režimu někdejšího diktátora Saddáma Husajna.
