Utajovaná příprava podle AP vysvětluje, že se k dohodě s Íránem podařilo dospět relativně rychle po letech bez jakéhokoli úspěchu. Izrael coby jeden z nejbližších spojenců USA se po schůzkách mezi americkými a íránskými diplomaty dozvěděl až před dvěma měsíci.
Utajování přípravných vyjednávání bylo zřejmě také příčnou americko-francouzské roztržky při minulém kole ženevských jednání. Francie tehdy s dohodou nesouhlasila a spolu s Izraelem ostře kritizovala diplomatické sbližování s Teheránem.
Zahájit tajné rozhovory prý povolil americký prezident Barack Obama. Vyjednávalo se hlavně v Ománu, a to ve velmi úzkému kruhu zasvěcených. Prostředníkem byl ománský sultán Kábus bin Saíd. Od března se s Íránci sešli nejméně pětkrát bezpečnostní poradce amerického viceprezidenta Jake Sullivan a náměstek ministra zahraničí William Burns.
Pokud se podaří příští rok dojednat konečnou dohodu o íránském jaderném programu, jak předpokládá ta nynější předběžná, ušetřila tajná diplomacie světu roky hrozeb vojenskou intervencí, píše AP. Znamená také bod obratu po několika desetiletích americko-íránského nepřátelství a může být jedním z největších úspěchů Obamovy zahraniční politiky.
Jestliže ale Írán dohodu plnit nebude a naopak bude tajně zbrojit, čekají Obamu vážné důsledky v podobě selhání v domácí i zahraničí politice. Jeho hazardní hra s Íránem mu vynese kritiku příznivců Izraele, protože umožnil dohodu se státem, který je považován za spojence teroristů a který hrozí zničením Izraele.
USA s Íránem přerušily diplomatické styky po islámské revoluci v roce 1979. Obama ale od začátku vyjadřoval ochotu stát se prezidentem, který vztahy s Íránci změní. Ačkoli se o to snažil od roku 2009, nedařilo se mu to. Změna nastala až po zvolení Hasana Rúháního novým prezidentem.
