Na jedničku či dvojku by úroveň školství oznámkovala čtvrtina učitelů a ředitelů škol, z nepedagogické veřejnosti pak více než třetina. "Jako hlavní kámen úrazu kritici spontánně uvádějí příliš teorie a memorování, které hůř rozvíjí myšlení žáků. Úroveň českých základních škol snižuje také skutečnost, že žáky školy nedostatečně připravují do života, nepředávají dost praktických znalostí a dovedností," uvedl spolek EDUin.
Dvě třetiny školských odborníků mají za to, že stát nedbá na kvalitu vzdělávání, z ostatních respondentů si to myslí jen třetina. Podle tří čtvrtin dotázaných kantorů jsou navíc učitelské platy nízké a téměř polovina vyučujících kritizuje přípravu pedagogů na fakultách.
Obě skupiny dotázaných se ale shodly na tom, co by měla být priorita základních škol, a sice rozvíjení morálních hodnot, komunikace a odpovědnosti k okolí.
Školská veřejnost je také více nakloněna společnému vzdělávání různorodých skupin dětí včetně handicapovaných nebo mimořádně nadaných. Rozdělení žáků do specializovaných škol podporuje 85 procent veřejnosti, ale jen 65 procent kantorů. V obou skupinách se přitom víc než polovina respondentů kladně vyslovila i pro sloučené vzdělávání. "Důvod je v tom, že viděli výhody v tom sloučeném systému, ale nevěří, že ho ten stát dokáže zrealizovat," myslí si Tomáš Feřtek z EDUin.
