V polovině září 1932 byl v Plzni otevřen nejznámější předválečný obchodní dům proslulé obchodní společnosti Brouk a Babka v ulici Bedřicha Smetany. Dům projektoval před 1. světovou válkou jako banku Merkur s byty ve vyšších patrech rakouský architekt Ludwig Tremmel, podobně jako ostatní tři obchodní domy, všechny byly navržené ve stylu pozdní secese, úpravy z počátku 30. let pak byly funkcionalistické. Bývalou banku na obchodní dům přestavěl místní architekt Václav Neckář. Majitelé sítě "broukáren" zavedli řadu novinek, jako je samoobslužný prodej, zásilkovou službu, prodej na úvěr, eskalátory a dětský koutek. Po roce 1948 byl obchod znárodněn a přejmenován na Dům textilu. Fungoval do 90. let, po rekonstrukci tam před 15 lety své sídlo zřídila Raiffeisenbank.

Obchodní dům měla v Plzni ještě dříve, od roku 1929, také firma Baťa, a to ve Zbrojnické ulici. Loni se firma přemístila a dům je opuštěný a zchátralý. "Vznikl také adaptací staršího obytného domu," uvedl Domanický. Před rokem 1989 tam byl dům obuvi, po revoluci ho dostala firma Baťa zpět v restituci. Těsně před rokem 1989 tam zbourali sousední dům a dům obuvi rozšířili o novostavbu v proluce. "To byla naprostá tragédie. To je úplně nechutné monstrum," řekl architekt.

Z prvorepublikové sítě obchodních domů byl v Plzni ještě obchodní dům ASO s kinem Elektra na současné Americké třídě. "Šlo také o univerzální obchodní dům jako Brouk a Babka, kde se dalo sehnat v podstatě všechno," uvedl Domanický. Dům postavili sokolové, aby si pronájmem vydělali na svoji činnost. "Bylo tam kino, protože biografy ve 20. letech velmi vydělávaly, dále byty a obchodní dům," řekl Domanický. Budova vznikla také v roce 1932. ASO bylo po znárodnění obchodním domem Zdroj, který skončil po roce 1968, kdy se otevřel obchodní dům Prior na Americké třídě, který byl před rokem 1989 ve městě největší. "Nákupní střediska v sídlištích jako Luna a Centrum byla trochu něco jiného," uvedl architekt. V budově někdejšího obchodního domu ASO je dnes banka Sberbank a malé obchody.

Na konci 20. let minulého století byla podle Domanického tendence začít dělat obchod moderně, blízko dnešnímu pojetí. V roce 1932 se ještě otevřel po přestavbě Dům látek U Veseckých ve Františkánské ulici, který stále funguje.

Domanickému se líbí všechny čtyři domy, které jsou kromě Elektry součástí městské památkové rezervace. "Docela dost se liší ode dneška. Úplná samozřejmost byla, že všechno řešili velmi dobří architekti a že to bylo dotažené do detailu," uvedl. Cílem podle něj nebylo "oblepit ho" nejlevnějšími reklamami, ale udělat dům na výtvarné úrovni. Platilo to i pro výlohy, které se výtvarně aranžovaly a město na ně iniciovalo soutěž. První neony, které začínaly v Plzni po roce 1930, navrhovali také architekti a výtvarníci, byla to vlastně umělecká díla.

Počtem obchodních domů na tom byla podle Domanického Plzeň podobně jako ostatní velká města v republice. "Ale nestavělo se tu tolik novostaveb, protože už jich tu spousta byla z Rakouska-Uherska, jen se adaptovaly. Ale města typu Brno to všechno stavěla až za první republiky," řekl.

Západočeská galerie chystá od 20. listopadu výstavu o prvorepublikové architektuře Plzně ke 100. výročí republiky, jejíž součástí budou také bývalé obchodní domy.