"Neuvědomuji si, že by v regulačním plánu v té době byl navržen jediný obchodní dům. V nově vznikajícím městě byly všechny funkce, ale obchodní dům zakreslen nebyl," řekl ČTK Falta.

V nové čtvrti ohraničené Labem, dnešním silničním okruhem a ulicí Karla IV. podle něj bylo mnoho objektů, ve kterých fungovaly obchody. Prodejny měly většinou přízemí, z něhož byl přístup do patra či na galerii. V dalších patrech byly byty nebo úřady. "Příkladem jsou dodnes fungující obchodní prostory v podnoží bývalého ředitelství státních drah na dnešním Ulrichově náměstí," řekl Falta. V Hradci se přesto ve 20. a 30. letech termín obchodní dům používal. "Jednalo se ale vždy jen o obchod v přízemí objektu, maximálně v patře. Nad tím byly byty," řekl ČTK Falta.

V dobových reklamních tiskovinách se takto označuje třeba Obchodní dům Josef Žaloudek Hradec Králové, který až do konce 40. let fungoval na nároží Špitálské ulice a Velkého náměstí. "Šlo o módní zboží pro pány. Obchod byl v přízemí, odkud šlo vystoupat do patra, kde se také prodávalo. Mnozí to ani obchodním domem nenazývali. Podobné to bylo se Špalkovým obchodním domem na nároží Klicperovy ulice. Tam měl prodejnu Baťa," řekl Falta. Obchod Václava Špalka vznikl v letech 1910 až 1911 na místě původního historického domu. Objekt dnes chátrá a je na prodej.

Princip moderního města kombinující služby a bytové prostory byl v období první republiky v Hradci doveden téměř k dokonalosti. "Zkrátka v Hradci nebyl důvod obchodní dům stavět. Nové město vznikalo moderně, podél ulic mělo obchodní plochy a služby a v patrech se bydlelo nebo tam byly úřady. Do současnosti tento princip v centru města přetrvává, a to dává městu život. Města, která jsou z hlediska urbanismu starší, tento koncept často neměla, a proto hledala v obchodních domech východisko," dodal Falta. První obchodní domy v pravém slova smyslu začaly v Hradci vznikat až v 70. letech.

V hradeckém kraji je reprezentantem prvorepublikového obchodního domu Wenkeův obchodní dům v Jaroměři na Náchodsku. Objekt, který byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára, byl loni prohlášen národní kulturní památkou. Je v něm městské muzeum.

Tomáš Kučera dr