Vstup do expozice znázorňuje momentka zachycující mladého Skalu s kamerou během návštěvy Leonida Brežněva v socialistickém Československu. Jde o ojedinělý záznam Petra Skaly v sociálně-politickém kontextu. Umění a svoboda pro něj čněly nade vším; jak sám přiznává, pařížské protesty, jež zachytil v květnu 1968, považoval již tehdy za naivní. Vědomě se rozhodl pro společenskou izolaci, aby se plně ponořil do spiritualismu a studia kabaly.
Ve smyčce se pak v galerii promítá výběr filmů od konce 60. do první poloviny 90. let, od ryze abstraktních snímků využívajících rozmanitých výtvarných technik po filmové experimenty natáčené na pomocný laboratorní materiál. Diváci si budou moci prohlédnout filmařskou aparaturu Petra Skaly, jeho první filmové kamery a také rydla, tuše a barvy, kterými jednotlivá filmová okénka koloroval.
Leitmotivem výstavy je postava konkrétní ženy, na kterou umělec vzpomíná jako svou první lásku. Spatřit světlo oslavuje filmaře jako průkopníka handmade filmu a světlo jako takové, chápané jako tvořivá síla, prolínající se Skalovou filmografií.
Premiéru na dnešní vernisáži měl Skalův nejnovější počin Panorama. Panorama, diorama nebo cosmorama jsou názvy obrazových atrakcí z 18. a 19. století. Spojuje se v nich zvídavost exaktní vědy s romantickou touhou zhlédnout cizokrajná města a krajiny ve velkorysých iluzivních výstavních projektech, aniž je nutné cestovat stovky nebo tisíce kilometrů daleko. Jedno z takových děl namaloval roku 1844 Carl Thieme.
Jeho více než třímetrové cosmorama zobrazuje Staré Město, Nové Město, Malou Stranu a Hradčany. Právě toto dílo si Petr Skala zvolil pro svůj poslední film. Vdechl tak život Pražanům na procházce Lidovou zahradou, dnes známou jako Chotkovy sady. "Přenesením Thiemova obrazu do nového média Skala výpovědní hodnotu vzácně dochované půvabné biedermeierské pragensie prodlužuje," říká kurátor.
hrm rot
