Kromě papírového exponátu, který autor sestavoval jedenáct let, kde na 20 metrech čtverečních detailně zachytil tehdejší podobu Starého Města, Malé Strany bez Petřína a Hradčan s Pražským hradem, muzeum nabídne i šestiminutovou trojrozměrnou projekci digitalizované verze modelu.
Antonín Langweil pracoval jako knihovní sluha v univerzitní knihovně v Klementinu. Zmenšenina Prahy v poměru asi 1:480 má více než 2500 číslovaných budov, z nichž 960 dnes už neexistuje. Digitální model obsahuje 13.400 střech, 9100 komínů a 5400 keřů a stromů; fasády domů přitom mají nejen stavební a výzdobné detaily jako domovní znamení, fresky či sluneční hodiny, ale také oprýskané zdi, vytlučená okna či popínavé rostliny na zdech. Model má proto nejen uměleckou hodnotu, ale i význam pro památkáře, architekty a historiky.
Antonín Langweil se narodil v Postoloprtech roku 1791 v rodině sládka schwarzenberského pivovaru. Roku 1819 si na pražském Staroměstském náměstí otevřel první litografickou dílnu v Čechách, ale nedařilo se mu a brzy ji zavřel. Jako knihovní sluha v Klementinu působil od roku 1822. Po jeho smrti prodala jeho manželka model za symbolickou cenu císaři Ferdinandovi I. Dobrotivému, který jej věnoval Vlasteneckému (dnes Národnímu) muzeu. Roku 1954 ho převzalo Muzeum hlavního města Prahy, od roku 1961 je přístupný veřejnosti.
Během sobotní muzejní noci, které se v metropoli účastní 49 institucí se 79 svými objekty, bude zájemcům od 19 až přes půlnoc přístupna i Podskalská celnice na Výtoni. Umožní zájemcům prohlídku stálé expozice Zaniklé Podskalí a život na Vltavě. Poprvé se pro návštěvníky při této akci otevře Staroměstská mostecká věž.
