"Sklizeň proběhne takzvanými samovazy, historickými stroji, které se používaly na začátku 20. století. Jsou schopny slámu podtít a zároveň ji svázat pomocí provázků do snopů," uvedl Kmošek. Na došky se spotřebuje sláma z 3,5 hektaru pole.
Roubená konstrukce dvanáctiboké stodoly z konce 17. století byla usazena na opukové podezdívce, jejíž výška vyrovnávala svažující se terén. Vnitřní prostor byl trojdílný. Ve středu umístěný mlat doplňovaly po stranách přístodůlky oddělené od mlatu průběžnými prahy. Vnitřní prostor byl navíc rozdělen dřevěným patrem. V druhé polovině 19. století byla konstrukce krovu upravena a změnil se původní sklon střechy. V poslední fázi ji kryly betonové tašky, které krovy výrazně zatížily.
Předloni dobrovolníci stodolu rozebrali a uskladnili v hale zemědělského podniku. Minulý rok ji řemeslníci znovu sestavili v Trstěnici. Materiál na mlat byl rovněž převezen z původního místa v Čisté. Podle plánů spolku bude stodola sloužit jako zázemí pro výrobu tradiční doškové krytiny. Pardubický kraj na převoz a rekonstrukci poskytl milion korun.
Spolek v minulosti získal také roubený výměnek v Čisté, sušárnu na ovoce a včelín. Původně chtěl všechny soustředit na jediné místo v Trstěnici a vytvořit tak malý skanzen. Nakonec se jeho členové rozhodli, že některé ponechá na původním místě a bude se snažit o jejich rekonstrukci.
Pro záchranu lidových staveb byl založen Institut lidového kulturního dědictví Českomoravského pomezí. Vedle spolku a jeho přátel v něm figurují také odborníci na památkovou péči, historii, etnografii a architekturu.
