"Masku čerta jsem podědil po bratrovi, za čerta jsem chodil deset let. Skoro každý rok se maska musí opravit, vesta je z ovčí kůže, někdy se začne trhat. Člověk v ní chodí celý víkend, maska navlhne," uvedl Filgas, který vysušenou masku uchovává přes rok pověšenou v pevném pytli na půdě. "S maskou Svatého tolik práce není, pečujeme hlavně o ornáty, které jsme získali z olomouckého arcibiskupství," řekl Filgas.

V obci se do obchůzek zapojují chlapci od 18 let, zájem je velký. "Když jsem začínal, bylo nás 20, nyní už dvakrát tolik. Mladí kluci mají zájem, sami si masky vyrábí," uvedl Filgas, podle kterého je důležité, že se tradici daří udržovat. Jako učitel si také užívá setkání s dětmi při obchůzkách. "Když se člověk potká s lidmi u jejich domů, mluví s dětmi, to je druhý silný moment tohoto chození," uvedl.

Význam tradice zdůrazňuje také sedmadvacetiletý Rostislav Liška z Francovy Lhoty, který tam organizuje obchůzky mikulášské družiny a sám také vyrobil části masek. "Pro mě to znamená strašně moc, snažíme se to dělat poctivě a tradici udržet," řekl dnes ČTK Liška, který v družině chodí s maskou čerta. Některé masky v obci jsou i více než 20 let staré.

Liška i Filgas zapůjčili masky na výstavu v Horní Lidči na Vsetínsku, kde se již druhým rokem koná výstava mikulášských masek z regionu. "K vidění jsou čerti, Mikuláši, smrtičky, Turci, kvašáci z Lidečka, Francovy Lhoty, Valašské Senice, Střelné, Študlova, Valašské Polanky, Nedašova a Valašských Klobouk. Masky jsou kompletní včetně hlav, kožichů, kabátů, zvonců neboli škrmbálů, vidlí, pytlů a zachovaná je rovněž jejich velikost," uvedla zástupkyně pořadatelů Ludmila Brousilová. Výstava představuje nejen jednotlivé členy družiny a jejich význam, ale také samotný svátek. "Výstava by nemohla vzniknout bez ochoty chlapů, kteří za Mikuláše v daných obcích chodí. Právě oni nám masky mikulášských postav na výstavu vyspravili a zapůjčili. Patří jim za to velké poděkování. Vždyť oproti loňskému roku se díky nim sešla rovná dvacítka masek," uvedl starosta obce Horní Lideč Josef Tkadlec.

Tradice mikulášských obchůzek sahají do dávné historie. Jejich původ je zřejmě předkřesťanský a je pravděpodobně spojen s kultem zemřelých, s představou o démonické podobě zimy a nadvládě temných sil v čase krátkých dní a dlouhých nocí.