"S odstupem času je čím dál víc zřejmé, že Jan Lopatka patří mezi nejvýznamnější a tak dodnes silně podnětné postavy české kritiky," řekla šéfredaktorka Revolver Revue Terezie Pokorná. Podstatná je podle ní i jeho "další služba české literatuře a kultuře, práce redakční, editorská a literárněvědná, jejíž nezanedbatelnou část vykonal neoficiálně, v prostoru samizdatu".

"Lopatkův profesní a občanský osud je příkladem toho, že ani v totalitních Čechách se velké dílo nevylučovalo s velkou osobní statečností a důsledností, ba právě naopak," dodala.

Konference o Lopatkovi se koná 8. a 9. června ve Šporkově paláci v Hybernské ulici. Večer Revolver Revue s předáním ceny se uskuteční druhý její den v Klubu FAMU. Na programu budou kromě čtení z Lopatkových textů koncerty skupin Krch-off band a Sketa Syn. Akce je, stejně jako celá konference, otevřena veřejnosti.

Lopatka vystudoval v letech 1957 až 1962 na FF UK v Praze bohemistiku, historii a estetiku. V 60. letech byl redaktorem a autorem v měsíčníku Tvář. Od roku 1969 pracoval jako úředník a technický referent. V lednu 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77, do roku 1989 pak pracoval v nekvalifikovaných profesích, například jako umývač nádobí.

Od roku 1975 se podílel na koncepci samizdatové Edice Expedice, od 1981 spolupracoval se samizdatovým čtvrtletníkem Kritický sborník, byl jedním z jeho redaktorů a pak vedoucím redaktorem. Jako editor připravil k vydání knihy Jana Hanče, Ladislava Dvořáka, Václava Havla, Josefa Vohryzka a dalších. Jeho vlastní, především kritické texty vyšly v knihách Předpoklady tvorby, Radiojournal v ko(s)mickém věku, Šifra lidské existence a Posudky.

Cenu Revolver Revue udílí časopis od roku 1985, kdy začal vycházet jako samizdatová tribuna nejmladší undergroundové generace. Mezi jejími laureáty jsou muzikant Tony Ducháček, básníci Zbyněk Hejda, Ivan Martin Jirous a Jana Krejcarová, malíři Pavel Brázda, Viktor Pivovarov a Rudolf Dzurko, nebo fotografové Karel Cudlín a Ondřej Němec.