Podle Aleše Homoly z brněnského Národního památkového ústavu je mlýn v Jaroslavicích pozoruhodnou stavební směsicí staršího klasicistního mlýna s barokním jádrem a nového průmyslového velkomlýna z druhé poloviny 19. století. Jeho současný vzhled odpovídá přestavbě z přelomu 19. a 20. století. Mlýn byl naposledy přestavován po roce 1898, kdy vyhořel. Už tehdy patřil k největším podnikům svého druhu na Znojemsku.
"Dobře historicky dokumentovaný mlýn vznikl na počátku 18. století. Vysokou hodnotou je rovněž skutečnost, že mlýn představoval po většinu doby své existence jedno z nejvýznamnějších průmyslových zařízení v regionu Znojemska," uvedl Homola.
Podle něj byly v podniku průkopnicky aplikovány technické inovace, a mlýn je proto též významnou památkou industriálních dějin. "Na nikoli posledním místě stojí ovšem také hodnota architektonická. Zejména nový mlýn a především řešení jeho hlavního průčelí představuje architektonicky náročné dílo," uvedl Homola s tím, že architektura mlýna má přísný a současně romantický výraz hradní stavby.
Jaroslavice na Znojemsku jsou historickým městem v Podyjí. Mlýn stojí pod zámkem na hrázi velkého, původně zámeckého rybníka. Součástí areálu byl v minulosti i pivovar a další hospodářské stavby, které už byly většinou zbourány. Dominantou Jaroslavic je zámek, jehož případnou rekonstrukci brzdí majetkové spory.
