Vermesova kniha vychází z předpokladu, že se Hitler probudí v současném Berlíně, poslední vzpomínky má na události krátce před svou sebevraždou na konci druhé světové války. V neznámém prostředí se rychle zorientuje a vrací se k šíření nacistické propagandy, kterou část diváků vnímá jako komediální vystoupení. Protagonistovi knihy se však díky popularitě v televizi a na internetu daří získávat nové stoupence.
Filmová verze se většinou drží knižní předlohy, režisér David Wnendt ale do svého snímku zařadil několik improvizovaných pasáží. Při nich představitel Hitlera Oliver Masucci mluvil s běžnými lidmi v berlínských ulicích a vyjadřoval se v duchu nacistického vůdce, nebo přišel na demonstrace krajně pravicové Národnědemokratické strany (NDP).
"Mnoho lidí mělo nefalšovanou radost, že Hitlera vidí," řekl režisér v televizi N24. Někteří lidé podle něj dokonce i před kamerami vyjadřovali souhlas s tezemi filmového Hitlera a neváhali sami dávat najevo rasistické a xenofobní názory.
Podle Wnendta je tak film především výpovědí o německé společnosti. "Na počátku jsme chtěli, aby se lidé tomuto zločinci mohli zasmát, aby se ukázalo, jak bezvýznamný člověk to ve skutečnosti byl. Ale postupem času začíná být i ve filmu jasné, že by Hitler nikdy nemohl dosáhnout svého vlivu bez pomoci zcela normálních německých občanů a proti jejich vůli," řekl režisér.
Už před filmovým zpracováním, které má mít dnes premiéru, se Vermesova kniha dočkala divadelních verzí. Letos na jaře ji uvedla v různých zpracováních divadla v bavorském Memmingenu a v porýnském městě Castrop-Rauxel.
Román vyšel v roce 2012 a v Německu se stal senzací. Za první rok se ho prodalo přes 700.000 výtisků, kromě nich také 300.000 audioknih. Vermesova kniha byla přeložena do více než 30 jazyků, česky vyšla v roce 2013.
