K pomníku dnes přišel také německý vědec, ekolog a politik Ernst Ulrich von Weizsäcker, synovec někdejšího německého prezidenta Richarda von Weizsäckera. Ve svém projevu připomněl Rilkovy pražské kořeny a zejména jeho panevropanství. "Pomník připomíná velkého pražského rodáka, Evropana, člověka který byl v tom nejlepším slova smyslu multikulturním. Na své československé občanství nikdy nezapomněl, přesto dokázal ovlivnit evropskou kulturu," řekl skladatel a výtvarník Vladimír Franz. Ministr kultury Herman doplnil, že pražský Rilkeho pomník je splacením velkého dluhu.

Rilkeho nadace existuje od roku 1998, myšlenkou na důstojnou připomínku slavného pražského rodáka se zabývá přes deset let, řekl již dříve ČTK Jiří Kostelecký, předseda správní rady Evropské nadace Rainera Marii Rilkeho. Mezitím se podařilo postavit Rilkemu píšícímu téměř výhradně německy pomník v Berlíně - stojí na Pražském náměstí ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf. Pražský pomník je jeho menší variantou a byl pro něj využit kamenný blok, který se na náměstí dostal jako součást jeho nedávné rekonstrukce.

Rilkeho pomník v Praze měl ale původně vypadat jinak. Nadace kvůli jeho návrhu oslovila více než desítku sochařů, ze kterých vybrala Stanislava Kolíbala. Pomník měl mít jednoduchou geometrickou formu složenou ze dvou rozměrných kamenných desek s portrétem básníka a citátem z jeho stěžejního díla, Duinských elegií. Kolíbal také v minulosti ilustroval české vydání Rilkeho básní.

Pomník navrhl do Letenských sadů poblíž zámečku, ten však památkáři zavrhli. Alternativou bylo Řezáčovo náměstí. Nakonec přes úřady neprošel ani na tomto místě; pomník nechtěli ani někteří místní občané s odkazem na to, že Rilke psal německy. Nelíbila se jim ani iniciativa náměstí po Rilkovi přejmenovat. Náměstí nese název podle spisovatele budovatelských románů Václava Řezáče.

Před čtyřmi lety byla v ulici Na Příkopě na domě, kam chodil Rilke do školy, odhalena jeho busta. Její autorkou je Kolíbalova žena, sochařka Vlasta Prachatická. Praha se Rilkemu stala celoživotní inspirací. Reflektuje ji například ve zmíněných Duinských elegiích či ve své korespondenci se Sidonií Nádhernou, s níž Rilkeho pojilo celoživotní přátelství. Rilkeho tvorba silně poznamenala českou literaturu, zejména básníky jako byli František Halas, Vladimír Holan, Jan Zahradníček a Jiří Orten.