Významná kritička, která byla dvě desítky let její uměleckou ředitelkou, ji už řadu let před tím navštěvovala jako novinářka. Její bohaté zkušenosti s obdobnými akcemi v zahraničí proto nabídnou různorodý pohled na nejvýznamnější filmový festival v ČR.
"Byl například objev mluvit s někdejším ředitelem Československého filmexportu a tehdy i několikaletým ředitelem karlovarského festivalu Ladislavem Kachtíkem či s publicistou Antonínem J. Liehmem. Ten však vždycky festivalu vyčítal jeho snahu získat onu slavnou kategorii A," uvedla Zaoralová. Hovořila i s Jiřím Janouškem, který stál v čele přehlídky začátkem 90. let, kdy se festival konal ve svobodné atmosféře.
Až do listopadu 1989 byl festival pochopitelně ovlivněn cenzurou a politickým vývojem v Československu. Podle Zaoralové však měl i za totality určité renomé, kdy propagoval některé kinematografie, na které významnější mezinárodní přehlídky tehdy neupozorňovaly.
"Moje publikace nebude žádným historickým materiálem. Šlo mi spíše o to dát do ní fakta, ale i některé postřehy a historky a hlavně objektivní informace," dodala Zaoralová. Zdrojem byly archivní materiály či knížka, kterou napsala Jindřiška Bláhová o této přehlídce v letech 1945-1958.
"Byly to oficiální zdroje, či informace od těch, kteří se studiem materiálů zabývali. Druhou část, kdy jsem se sama začala spolu s Jiřím Bartoškou zabývat organizací festivalu, tedy od roku 1994, jsem už napsala více svýma očima," vysvětlila.
Některé části přípravy knihy se podle ní dublovaly s přípravou celovečerního dokumentu Miroslava Janka Filmová lázeň, ve kterém se některé rozhovory objeví. Vznikl v koprodukci společnosti RWE s Českou televizí, která pro něj otevřela své bohaté archivy, a v produkci společnosti Evolution Films. První diváci ho uvidí už v den zahájení jubilejního ročníku na speciální noční projekci pod širým nebem na Mlýnské kolonádě.
