Sniper’s Lake úzce navazuje na předchozí úspěšné projekty souboru jako One Step Before the Fall a Animal Exitus a tvoří s nimi volnou trilogii Člověk v mezní situaci. Po tématech, jimiž bylo vyčerpání, Parkinsonova choroba a vyrovnávání se s traumatem a porodem, se Spitfire Company pustil do tématu uprchlictví, migrace i role osamělých střelců. Žánrově se jedná o fyzické a taneční divadlo s velmi silnou vizuální a emoční složkou - právě působivé extrémní fyzické nasazení stálo mimo jiné za velkými, i mezinárodními úspěchy souboru.
Česká slova uprchlík nebo běženec jsou spojena se slovesy uprchnout a běžet. Běh se tak stal základem choreografického vyjádření nového představení. Jeho rytmická struktura odkazuje k choreografii druhého dějství Čajkovského Labutího Jezera v kompozici, kterou pro inscenaci složila americká skladatelka Sivan Eldarová. Hudbu nahrála známá formace Clarinet Factory.
Tvůrci představení vycházejí z toho, že osamělí střelci i uprchlíci jsou dnes součástí každodenního života. Od druhé světové války nebylo tolik migrantů na cestách jako v dnešní době a utíkají nejen před něčím, ale i za něčím. Možnost přílivu uprchlíků do země mnohé děsí, v jiných spustí reakci, kdy člověk překoná sám sebe.
"Představení začalo nabývat pevných obrysů v období kyjevské krize, která vyústila v masakr na Majdanu. Téma osamělého ostřelovače stojícího proti civilistům tehdy velmi silně rezonovalo. A to tvůrci nevěděli, co se stane v Paříži a několik týdnů později i v České republice, v Uherském Brodě. Reagujeme na svět, ve kterém žijeme. A hledáme prostředky, jak docílit společné emoce," vysvětluje Petr Boháč, umělecký šéf souboru, který ztvárňuje i střelce, jenž na své kolegy pálí z paintballové zbraně z hlediště.
Ve snaze o autentičnost ve zpracování složitého tématu se tvůrčí tým i scházel s uprchlíky, kteří nikdy nezapomenou na svůj běh za svobodou.
