V rozhovorech se svými přáteli, jako jsou Ivan Vitoušek, Rudolf Dzurko, nebo Josef Císařovský, se čerstvý sedmdesátník Gál ptá, jak přistupovat k blížícímu se konci. Hledá také způsob, jak ve stáří "mít čistý stůl," tedy nemít před smrtí žádné duchovní a hmotné závazky.

Film mapuje osudy jak lidí, kteří jsou o generaci starší než Gál, například Vitoušek nebo Císařovský, tak i například život v domově seniorů Hagibor. Silným okamžikem filmu je rozhovor s malířem Rudolfem Dzurkem, Dzurko, který měl pokročilé stádium rakoviny, deset dnů po natáčení zemřel a jeho slova o nechuti k umírání "už teď" dokreslují záběry z jeho pohřbu. Martina Pálková, manželka dětského psychiatra Petra Pötheho ve filmu líčí, jaké to je "být na druhém břehu," tedy v situaci, kdy člověk ví, že mu zbývá již jen několik měsíců života.

Jednotící linií filmu je ale smířlivost s nadcházejícím osudem. Zejména starší účastníci dokumentu mluví o tom, že se smrti nebojí. Obávají se jen samoty, kterou stáří často přináší. A také toho, že umírání bude trvat dlouho, nebo že nezemřou doma, ve své posteli. Všichni se shodují na tom, že je potřeba v každém věku zůstat aktivní. Stále žít.

"Člověk žije, anebo nežije. Nežít může i 20letý, 30letý a žít může na plné pecky 90letý. Smrt je něco, co můžeme považovat za tajemství, se kterým vedeme celý život dialog, ale ten dialog má smysl, protože jenom člověk, který si uvědomuje konečnost svého žití může žít na plné pecky," řekl ČTK Gál. Dodal, že před smrtí je důležité vypořádat všechny životní záležitosti, "mít čistý stůl." Dokument Vzdálená blízká za takové čištění stolu i částečně považuje.

Režisér filmu Ivan Stehlík řekl ČTK, že nejvíce podnětným pro něj během natáčení bylo samotné setkání s účinkujícími. "Film se režíroval sám, protože když už je člověk v těchto letech, tak mu to jde samo," řekl Stehlík, kterému je 67 let.

Vzdálená blízká je Gálův třetí filmový dokument. Debutoval v roce 2009 snímkem Krátká dlouhá cesta, ve kterém procházel trasu pochodu smrti z německého Saschenhausenu. Na této cestě byl nacisty zavražděn jeho otec, kterého Gál nikdy nepoznal. Druhým jeho filmem je Husí kůže - zimomriavky z roku 2014. V tomto snímku slovenský sociolog dokumentuje názory Čechů a Slováků na rozdělení Československa.

Fedor Gál se narodil 20. března 1945 v terezínském ghettu. Nejprve vystudoval chemii, ve druhé polovině 70. let studoval sociologii. Založil hnutí Veřejnost proti násilí, které se podílelo na pádu komunismu. Po roce 1989 začal působit jako vysokoškolský pedagog. Byl spoluzakladatelem TV Nova. Se svým synem vede nakladatelství G plus G.