Podobná výstava podle kastelána Zdeňka Škrabala na hradě ještě nebyla. "Kvalitou a množstvím děl je to asi největší výstava. K vidění jsou unikátní věci," uvedl Škrabal.

Několik desítek exponátů z Německa, Francie, Španělska a Itálie dokládá podle odborníků podobu umění v evropských kulturních centrech a zároveň představuje ušlechtilé sběratelské zájmy středoevropských aristokratů 19. století.

Na Pernštejně je vystavený například Reliéf Madona s dítětem a malým svatým Janem Křtitelem od Benedetta da Maiana jako jedno z prvních děl florentské renesance. Poprvé je k vidění také oltářní obraz z hradu Bouzov. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout z obou stran.

Období mezi středověkem a renesancí bývá označováno také jako podzim středověku. Podle historiků patří k nejpozoruhodnějším obdobím evropské rytířské kultury, kdy pozvolna končilo období válečníků ve zbroji.

Výstava s názvem Dlouhá cesta za krásou je součástí projektu Národního památkového ústavu (NPÚ) Rok pánů z Kunštátu, který připomíná kulturní pozadí diplomatických misí Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, vyslaných v 15. století k západoevropským panovnickým dvorům. Úspěšně navázané spojenecké svazky předznamenaly vznik smlouvy o nastolení míru v celém křesťanstvu.

Podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové je hrad Pernštejn pro výstavu vhodným místem. Jeho stavební vývoj skončil koncem středověku a je sám o sobě exponátem. "Vystavená díla sem skvěle zapadnou a hodí se sem," uvedla Goryczková.