Snímek líčí víkendový výlet party kamarádů na místa někdejšího uranového koncentráku, kde kdysi jako muklové strávili dlouhé roky života. Napětí přináší stále nezodpovězená otázka, kdo z nich byl tehdy udavačem. Najevo by to mohlo vyjít ze zpřístupněných archivů StB, jméno se mají dozvědět právě na tomto setkání. Na programu ČT1 se snímek objeví v neděli 23. února od 20:00 hodin.

Stránský, který na scénáři podle jedné ze svých novel spolupracoval s režisérem Bočanem, chtěl vzdát poctu politickým vězňům. Navíc chtěli téma, jemuž se léta věnují (třeba v seriálu Zdivočelá země či filmu Bumerang), uzavřít. Film doplňují záběry z obou zmíněných projektů.

"Chtěli jsme otázku viny, kterou příběh řeší, skončit jedině možným morálním i dramatickým závěrem: nesuď bez znalosti okolností a opatrně," vysvětlil po projekci. Snímek se natáčel blízko Příbrami v autentickém prostředí někdejšího komunistického lágru ve stínu bytízských hald.

"I když příběh připomíná věci dávno minulé, je absolutně současný," uvedl kreativní producent Jan Štern. "Ta novela je o tom, jak se staří muklové občas sejdou v hospodě a jednoho z nich napadne uskutečnit setkání padesát let od chvíle, co je komunisti pustili z basy. Další navrhne, že k tomu přiberou své manželky, děti či vnoučata. Všichni se na něm musí popasovat s tím, co je pořád ještě z hloubi minulosti zasahuje," řekl Stránský.

Režisér film považuje za příběh o vině a trestu - tím pádem nadčasový. Natáčení označil za hluboký zážitek i díky hvězdnému obsazení. "Účast kamarádů však vzájemnou spolupráci udělala mnohem složitější; o to těžší bylo udržet disciplínu," vysvětlil.

Stránský by nejraději viděl premiéru Pikniku 25. února na počest "února 1948", kdy se komunisté v Československu chopili moci. To ale nešlo, protože musí být odvysílán v neděli. "Proto jsem prosil o titulek, že jde o náš společný dar na počest tohoto výročí. Kdyby to nešlo, tak ať je to alespoň v novinách," dodal scenárista, který byl v lednu 1953 obviněn z velezrady a za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení. Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován.