"Letos do betlému přibyly čtyři nové postavy, a to rybář, který nese darem rybu, hospodář, který krmí drobné zvířectvo a ke stádu oveček přibyli dva sedící pasáčci, kteří pískají na píšťalky," řekl dnes ČTK Halouzka. Vánočně nasvícený betlém je podle něj prostorově uspořádán tak, že návštěvníci a děti si mohou většinu soch ohmatat nebo si na ně sednout.

Na dalších postavách bude Halouzka pracovat během Vánoc. Dovezl si kvůli tomu obrovské kmeny v průměru dvou metrů, které sehnal na pardubickém závodišti. Vyřezat z nich hodlá obrovské slony a koně v životní velikosti. "Vyřezání jedné postavy trvá zhruba měsíc, záleží na tom, jak je členitá. Dělám ze všech listnatých dřevin od akátu až po hrušku," doplnil řezbář.

Kromě vlastního betlému představuje Halouzkova galerie také muzeum malých betlémů moravských řezbářů, kde mohou návštěvníci jednotlivá díla porovnat. K vidění je v galerii také expozice Pradědova říše, děti si přijdou na své v expozici tajemná komnata, kde nechybějí čerti či čarodějnice. Ve sklepních prostorách budovy se nachází dračí sluj; právě draka má ve znaku obec Jiříkov. Vystaven je také 10,5 metru vysoký vládce jesenických hor Praděd. Významné historické události zase zachycuje 36 metrů dlouhá dřevořezba Vyznání mé rodné zemi.

Pradědova galerie od tohoto týdne provede návštěvníky už v sedmi světových jazycích. "Poslední sedmou řečí jsem zvolil japonštinu, aby i poslanec Okamura výklad slyšel ve své rodné řeči. Jezdí sem totiž lidé z celého světa. V každém sektoru galerie je mluvící socha, která umí podat výklad ke každé sekci zvlášť," dodal Halouzka. Jeho dílu tak mohou porozumět mimo jiné například Angličané, Němci, Francouzi, Poláci a Rusové.

Na betlému pracuje řezbář od roku 1989, inspirací pro jeho vznik bylo setkání Halouzky s papežem Janem Pavlem II. Jeho dílo ocenila i Asociace betlémářů v Římě. Betlém by se měl rozšiřovat i v příštích letech. "Ukončení betlému se rovná Halouzkově smrti," podotkl s úsměvem řezbář.