Kolumbijská prokuratura i organizace zastupující oběti a poškozené při válečném konfliktu mohou od čtvrtka podávat stížnosti k tomuto soudu, který je vyhodnotí a rozhodne, kdo bude trestně stíhán. První soudní procesy ale nezačnou zřejmě dříve než za rok, napsal El Espectador. I proto, že parlament ještě musí schválit prováděcí předpisy.

Předsedkyně soudu Patricia Linaresová ve čtvrtek oznámila, že dostala první obsáhlý spis. V něm se uvádí, že 6475 lidí se přihlásilo dobrovolně k tomu, aby je tribunál soudil. Ve spisu je též identifikováno přes 11.800 poškozených, z nichž téměř 9000 bylo obětí činů spáchaných povstalci a necelé tři tisíce byly obětí činů spáchaných bezpečnostními silami.

Tribunál, který má fungovat 15 let, s možností prodloužení ještě o pět let, má několik porot. Jedna z nich bude například posuzovat, zda bývalí povstalci FARC, kteří se dobrovolně přihlásili k tomuto soudu, mají nárok na amnestii činů a jak široká má tato amnestie být. Ti, co se dopustili závažných trestných činů, pak stanou před další porotou. Ta rozhodne, zda je tento soud pro posuzování činů příslušný.

Právě možnost amnestie pro bývalé povstalce a jejich zapojení do politického života jsou důvodem, proč mnozí mírovou dohodu kritizují. Dohodu podepsali povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016 po půlstoletí bojů, které si vyžádaly přes 200.000 obětí. V důsledku konfliktu také muselo na sedm milionů lidí opustit své domovy.

Bývalí povstalci loni založili politickou stranu pod stejnou zkratkou FARC, nazvanou Revoluční alternativní síla Kolumbie. Ta získala na základě mírové dohody automaticky deset křesel v parlamentu, ve volbách minulý týden ale propadla, když jí voliči nedali ani procento hlasů.

Zřízení tribunálu přivítala například Ángela Giraldová, sestra poslance Franciska Giralda, jehož povstalci z FARC zavraždili. Uvedla, že doufá ve vyšetření a potrestání závažných trestných činů v souladu s mezinárodním právem.

Nejen povstalci by ale měli být potrestáni, míní Hnutí obětí zločinů států (Movice), které bylo založeno v roce 2005 z obav před beztrestností zločinů spáchaných státem a polovojenskými jednotkami během konfliktu. Toto hnutí ve čtvrtek zaslalo předsedkyni tribunálu dopis, v němž vyjádřilo naději, že i stát přijme zodpovědnost, omluví se za zločiny a oběti odškodní.