"Ústavní soud neshledal, že by daná právní úprava v praxi selhávala, jde-li o efektivní ochranu subjektivních práv věřitelů," uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Jan Filip.
"My jsme navrhli optimalizaci insolvenčního řízení, která by mohla vést k vyšším výtěžkům v insolvenčním řízení. Samozřejmě nejsme šťastni z toho, že Ústavní soud se touto cestou nevydal," řekl ČTK advokát firmy Tomáš Troup.
Firma se dříve jmenovala Pyrghos Lefkos a patřila k největším věřitelům Oděvního podniku, který skončil v konkurzu. Žalobou se domáhala určení, že ústní dohoda z let 2009 a 2010 mezi Oděvním podnikem a Českou spořitelnou jako dalším velkým věřitelem je neúčinná. Dohoda se týkala konkrétní transakce na finančním trhu.
Krajský soud v Brně odpůrčí žalobu odmítl a poukázal na to, že podle insolvenčního zákona ji může podat jen insolvenční správce. Rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Olomouci a poté i Nejvyšší soud.
Firma v ústavní stížnosti konstatovala, že nemá žádný nástroj, jak insolvenčního správce donutit k podání odpůrčí žaloby. Cestu přes věřitelský výbor nepokládala za dostatečně efektivní. Ústavní soud ale nenašel důvod ke škrtům v zákoně. Konstatoval, že podobnou právní úpravu mají i další evropské země.
Podle Filipa je určitá míra "kolektivizace" v insolvenčním řízení nezbytná. "Bez ní řízení nemůže být funkční," řekl Filip. Jednotlivý věřitel totiž "nehraje jen sám za sebe", jeho kroky se mohou pozitivně i negativně odrazit v právní sféře dalších věřitelů. Filip také zdůraznil zájem na rychlosti insolvenčních řízení.
Oděvní podnik požádal o vyhlášení insolvence v lednu 2010, důvodem byly nahromaděné dluhy. Soud nejprve v březnu 2010 souhlasil s reorganizací, podnik ale neměl dostatek peněz a plán vzdal. V květnu 2010 byl vyhlášen konkurz, který byl následně zrušen kvůli žalobě České spořitelny, která se nedostala do věřitelského výboru. Podruhé byl konkurz na firmu vyhlášen v květnu 2011, poté začal rozprodej jejího majetku, včetně ochranných známek.
