Justice poslala Víta Zaorálka do vězení na čtyři roky a deset měsíců. Ostatní aktéři dostali za poškození věřitele mírnější tresty.
Podle NS justice v kauze shromáždila velké množství důkazů. Proti způsobu, jak je vyhodnotila, nemá NS námitky. "Nutno podotknout, že při takto složité a zastírané trestné činnosti je třeba nahlížet na zjištěné skutkové okolnosti nikoli jednotlivě, ale v jejich vzájemných souvislostech, neboť jen tak lze odhalit jejich pravý význam," stojí v usnesení.
Kauza měla původně více aktérů, na Nejvyšší soud se ovšem obrátilo jen pět z nich: Vít Zaorálek, jeho bratr Martin, Leoš Janouch, Zdeněk Puš a Pavel Valeš. Jako poslední mimořádný opravný prostředek zbyla odsouzeným ústavní stížnost.
Podle obžaloby trestné činy zosnoval a řídil Vít Zaorálek. Podnikatel údajně instruoval komplice tak, aby z podniků vyváděli majetek. Podle státního zástupce volila skupina všude obdobnou strategii: komplicové nejprve získali ve firmách funkce, pak začali prodávat jejich majetek dalším firmám. Nový vlastník zpravidla za zboží neplatil.
Mezi poškozené společnosti patřila například brněnská textilka Kras-Haka nebo Plynárenská stavební. Obžaloba byla původně výrazně širší, soudy ale nakonec odsoudily členy skupiny jen za část vytýkaných skutků.
