Ázerbájdžán čtvrt století marně usiluje o návrat Náhorního Karabachu pod svou správu a sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území.

Na seznamu obviněných jsou arménský profesor biologie Levon Episkopjan, španělská výzkumnice Yolanda Fernandezová Jalvoová a britští vědci Tania Kingová a Peter Andrews, kteří se vykopávkám na "okupovaných územích" věnují od roku 2002. Soud na ně vydal zatykač a vyhlásil mezinárodní pátrání; příslušná žádost byla odeslána Interpolu, uvedl server Oxu.az.

Christine Cullenová z generálního sekretariátu Interpolu dnes ČTK sdělila, že ke konkrétním případům se nemůže vyjadřovat. Členské země mohou na základě platného mezinárodního zatykače žádat o vydání oznámení, že po osobách pátrají. Před rozesláním oznámení do 190 zemí ale ještě musí být žádost přezkoumána. "Interpol nemůže nutit žádnou členskou zemi zatknout jednotlivce, který je předmětem oznámení. Také nemůže vyžadovat po členské zemi, aby podnikala kroky v reakci na žádost jiného členského státu. Každá členská země rozhoduje sama za sebe," sdělila Cullenová.

Český poslanec Evropského parlamentu a odborník na evropské právo Pavel Svoboda uvedl, že v případě tří jeho kolegů nehraje roli imunita. "Nejde o diplomatickou imunitu, ale zvláštní poslaneckou imunitu, která působí jen uvnitř EU. Vzhledem k tomu, že šlo o delegaci Evropského parlamentu, tak zatčení v EU vylučuji, na východ mimo EU kromě Gruzie, Ukrajiny a Arménie však už ne," napsal ČTK Svoboda v textové zprávě.

Štětina v rozhovoru, který poskytl serveru Aktuálně.cz, řekl, že pondělního referenda o změně ústavy Náhorního Karabachu se zúčastnil jako pozorovatel, protože podporuje Náhorní Karabach proti "ázerbájdžánskému diktátorovi". "To, co se děje v Ázerbájdžánu, je souboj malého, ale demokratického systému Náhorně-karabašské republiky proti diktátorskému režimu prezidenta (Gejdara) Alijeva. Takže já podporuji Náhorní Karabach," uvedl.

Dodal, že hlasování proběhlo "skutečně podle mezinárodních standardů" a že novou ústavu podpořilo 80 procent lidí. Ústavní reforma podle něj v podstatě posiluje prezidentskou moc po vzoru ústavy USA. "Jedním z hlavních bodů je i postupné přejmenovávání Náhorně-karabašské republiky na Republiku Arcach, což je historický název pro toto území," sdělil rovněž.

Kromě Štětiny vydalo Baku zatykače i na kyperskou europoslankyni Eleni Theocharosovou a europoslance Franka Engela z Lucemburska.

V případu vědců ázerbájdžánské úřady argumentují haagskou konvencí o uchování kulturních hodnot při ozbrojeném konfliktu a považují terénní práce za nelegální. Vědce ázerbájdžánské ministerstvo kultury varovalo v roce 2008 a loni v listopadu je Baku zařadilo na "černou listinu".

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí minulý měsíc oznámilo, že na "černou listinu" zařadilo také 180 zahraničních novinářů, kteří navštívili Náhorní Karabach. Na seznamu je i francouzský ministr vnitra.

Podle serveru IntelliNews.com mezinárodní právo nezakazuje navštěvovat Náhorní Karabach. Nicméně Baku se tento měsíc domohlo od Běloruska vydání ruského blogera, který sporný region navštívil. Za tímto postupem se podle serveru mohou skrývat vnitropolitické důvody a snaha Baku předvést vlastnímu obyvatelstvu, že zaujímá pevný postoj vůči "porušování územní celistvosti". Oblast nadále zůstává místem incidentů; obě znepřátelené strany se podle serveru Kavkazskij uzel obviňují z ostřelování.