Ajeti poukazoval především na výši trestu, který označil za nepřiměřeně přísný. Neodpovídá prý společenské škodlivosti skutku. Obhajoba ve stížnosti zdůraznila, že Ajeti nebyl vrcholným článkem skupiny, trestnou činnost nedokončil, přiznal se, nikdy dříve nebyl trestán.
Soudy podle stížnosti mohly vzhledem k okolnostem přistoupit k mimořádnému snížení trestu pod zákonnou sazbu, která činí deset až 18 let. Ústavní soudci ale uložený trest považovali za přiměřený.
"ÚS zvážil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného soudního aktu, načež shledal, že ústavní stížnost není opodstatněná," stojí v usnesení.
Ajeti byl součástí větší skupiny kolem kosovského Albánce Muhameda Gutiqiho, který dostal sedmiletý trest, protože spolupracoval při vyšetřování a prozradil policii své komplice. Podle dostupných informací je Ajeti jediný ze skupiny, kdo využil možnost podat ústavní stížnost.
Podle verdiktu Ajeti konkrétně přivezl ze Švýcarska nejprve vzorek heroinu. Poté se pokusil dopravit do Česka kilogramovou zásilku, ale na německo-české hranici drogy našli celníci.
