Ombudsmanka zjistila pochybení u 47 procent z prošetřovaných případů, většinou ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Šabatová však upozornila, že ČSSZ vyplácí zhruba 3,5 milionu důchodů a každý rok se zabývá 216.000 žádostmi o důchod, tedy počet nalezených pochybení je vzhledem k těmto číslům velmi nízký. "Chtěla bych správu sociálního zabezpečení pochválit i vzhledem k tomu, že pokud je to možné, tak nalezená pochybení velmi rychle napraví," řekla Šabatová.
Téměř třetina zjištěních pochybení se podle ní týká chybného určení data vzniku invalidity a nedostatečného vypořádání se s lékařskými posudky. Chybně stanovené datum vzniku invalidity znamená, že žadateli o přiznání invalidního důchodu byl určen vznik invalidity k pozdějšímu datu, než vyplývalo z lékařských zpráv. Nesprávným stanovením data tak dotyční získali důchod buď později, nižší nebo dokonce nezískali žádný.
Podle ombudsmanky jsou pro lidi důležité především dvě věci. První je pohlídat si, aby měla ČSSZ všechny podklady o zaměstnání dotyčného. "A druhá věc, která je klíčová, pokud se léčí u odborných lékařů, hlídat si, aby se veškerá dokumentace dostala do zdravotnické dokumentace, kterou mají vedenou u praktického lékaře. Protože to je potom podklad, který slouží posudkovému lékaři pro stanovení data invalidity," řekla Šabatová.
Podle Šabatové také zhruba v jedné čtvrtině případů nalezených pochybení ČSSZ nezhodnotila správně dobu pojištění, což obvykle vedlo k odmítnutí přiznání nároku na důchod nebo opět k nižší výši důchodu. Příčiny se podle Šabatové různí, obvykle ale jde o nezapočtení určitých období zaměstnání.
Pětina pochybení se týká chyb ve správním řízení. Dalšími pochybeními jsou pak zasílání důchodů či písemností na nesprávnou adresu nebo přehlédnutí žádosti o změnu způsobu vyplácení důchodů.
