Erik P. loupež popíral. Usvědčily ho ale pachové stopy, a především sama přepadená pošťačka, která jeho hlas poznala při ztotožnění. Když ho uslyšela, podlomily se jí nohy. Požádala dokonce o přerušení, aby to mohla vydýchat. Podle svědků navíc auto, které Erik P. v té době užíval, parkovalo v době přepadení před poštou. Lupič s kuklou a šátkem na hlavě vešel na venkovskou poštu odpoledne 18. února. „Dej sem peníze, tohle je přepadení,“ vybafl na ženu za přepážkou. Ta mu ve strachu peníze vydala. Všimla si přitom, že má na nohou lakýrky. Erik P. v nich chodil po celou dobu k soudu.
Soud Eriku P. nařídil také uhradit škodu poště včetně úroků a pojišťovně. Erik P. se hned odvolal.
Erik P. tvrdil, že neměl zapotřebí loupit, protože měl dost peněz. Během dokazování ale vyšlo najevo, že splácí řadu půjček. V době, kdy k loupeži došlo, žádné peníze neměl, naopak tři měsíce po sobě měl na účtu minus 15 000 korun.
