"Přerušení provozu vnímáme jako jedno z největších rizik také v Česku," uvedl Ole Ohlmeyer, který je v AGCS zodpovědný za region východní Evropy. Škody vzniklé výpadkem výroby třeba po nějaké přírodní katastrofě mohou být mnohem vyšší než náklady na postavení nových prostor. Spousta českých podnikatelů si to bohužel stále neuvědomuje, dodal Václav Bohdanecký, který je v Allianz pojišťovně odpovědný za zajištění.
Riziko přerušení provozu se na první příčce žebříčku největších nebezpečí pro firmy drží už šestým rokem v řadě. Příčin výpadku výroby totiž může být celá řada - od tradičních strašáků typu požáru a jiných přírodních katastrof, přes přerušení dodavatelského řetězce, až po relativně nová rizika související s digitalizací, například výpadek páteřních IT systémů, na kterých je fungování čím dál více firem přímo závislé.
Kybernetické hrozby obecně, ať už v podobně technických, nebo záměrně způsobených výpadků a dalších potíží v oblasti IT včetně například ohrožení soukromých dat klientů, obsadily v letošním žebříčku celosvětově druhé místo.
Na třetím místě pak skončily přírodní katastrofy. Po roce 2017, kdy pojištěné škody z přírodních katastrof dosáhly nejvyšší hodnoty v historii (135 miliard amerických dolarů), se není čemu divit. Klimatické změny a nepředvídatelnost počasí se letos dokonce do žebříčku poprvé dostala jako samostatná kategorie a obsadila 10. místo.
