"Dnešní hlasování je pozitivním krokem k tomu, aby se (aféra) dieselgate znovu neopakovala. Více než 19 měsíců po vypuknutí skandálu ve Volkswagenu je šokující, že se toho v automobilovém průmyslu i na úrovni úřadů členských států změnilo tak málo," uvedl zpravodaj Gerben-Jan Gerbrandy z poslaneckého klubu liberálů.
Mezi klíčovými doporučeními, pro která europoslanci hlasovali je mimo jiné to, aby EU rychle přijala potřebná nařízení o emisních kontrolách ve skutečných podmínkách a aby tvorba emisních nařízení v rámci efektivnější přípravy připadla pod pravomoc jediného eurokomisaře.
Součástí seznamu doporučení je i výzva, aby se majitelé aut dočkali od výrobce finančního odškodnění a aby Evropská komise navrhla pravidla pro společný unijní systém odškodňování, což by posílilo ochranu spotřebitelů. Volkswagen nicméně dlouhodobě odmítá žádosti, aby evropské zákazníky za emisní skandál odškodnil podobným způsobem jako majitele aut ve Spojených státech.
Europoslanci rovněž navrhují komisi i členským státům zvážit americkou praxi namátkového testování vozidel, která byla právě vyrobena, a také vozidel v provozu. Důslednější dohled na úrovni EU je podle Evropského parlamentu klíčem k prosazování unijních právních předpisů a k účinné kontrole unijního trhu.
Dnešnímu hlasování předcházela dopolední debata, ve které eurokomisař pro životní prostředí Karmenu Vella poslancům řekl, že unijní exekutiva zvažovala možnost zřízení nové evropské agentury, která by dohled nad emisními kontrolami převzala. Od tohoto řešení ale Brusel s ohledem na vysoké náklady a kvůli co nejrychlejšímu prosazení nových pravidel nakonec ustoupil. Proti zřízení nové agentury byli také europoslanci.
Europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který souhlasí s jasnými pravidly pro schvalování vozidel a měření emisí včetně zkoušek v reálných podmínkách, kritizoval fakt, že zpráva vyšetřovacího výboru se soustředila na posilování pravomocí Evropské komise a Evropského parlamentu.
"Pokud chtěl vyšetřovací výbor skutečně něco udělat pro kvalitu ovzduší a modernizaci pravidel, měl podpořit náš návrh na sladění pravidel mezi Evropou a Spojenými státy. V Evropě jsme přísní pokud jde o oxidy uhlíku, zatímco Američané se soustředí spíše na oxidy dusíku, které jsou mnohem škodlivější," vysvětlil Tošenovský.
Emisní aféra Volkswagenu označovaná jako dieselgate vypukla předloni v září, když Volkswagen přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Skandál se týká rovněž 1,2 milionu vozů Škoda Auto. V Evropské unii musí Volkswagen v důsledku této kauzy svolat k opravě kolem 8,5 milionu aut.
