"Zvyšování kapitálových požadavků obecně omezuje kapacitu domácích bank financovat projekty svých klientů. Vyšší požadavky na kapitál zvyšují náklady úvěrování a snižují konkurenceschopnost domácích bank v porovnání s bankami ze zemí s mírnějším režimem," řekl ČTK mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Stanovené sazby kapitálových rezerv pro tuzemské banky jsou podle mluvčího UniCredit Bank Petra Plocka v souladu s mezinárodními trendy. "Požadavek stanovený regulátorem byl brán v potaz v naší obchodní strategii a budeme s ním v souladu i do budoucna," dodal. Raiffesenbank tento požadavek, který podle ní dokresluje její sílící pozici na bankovním trhu, očekávala. "Na aktivity banky nemá zásadní vliv. Hospodářské výsledky dopředu komentovat nemůžeme," dodala mluvčí banky Petra Kopecká.
Základem pro rozhodnutí ČNB o tom, u které banky bude požadavek na udržování této rezervy vyhlášen a v jaké výši, je odhad takzvané systémové významnosti dané banky pomocí celé řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.
Stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika umožňuje od roku 2014 směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho také stanovuje další dva typy rezerv, a to bezpečnostní rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu v červnu ponechala ČNB pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta.
Sazby pro krytí systémového rizika jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být tvořeny kmenovým kapitálem banky.
