Páteří Junckerova plánu na oživení evropské ekonomiky je nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit jej má celkem 21 miliard eur (asi 581 miliard Kč), z toho pět miliard z peněz EIB a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu.
Peníze z fondu by měly podle komise v příštích třech letech "pákovým efektem" přitáhnout soukromé a veřejné investice celkem za 315 miliard eur (8,8 bilionu Kč), což má zvýšit růst a zaměstnanost. Hoyer z EIB má tento předpokládaný patnáctinásobný růst v tříletém období za realistický a odpovídající vlastním zkušenostem banky.
Klíčovým prvkem plánu podle šéfa EIB ale bude důvěra soukromých investorů v kvalitu a profesionálnost názoru odborníků jeho banky. "Sledují nás. Pokud pokládáme projekt za životaschopný, jdou do toho také. A tuto důvěru investorů musíme zachovat," prohlásil. EIB proto podle Hoyera odmítne každý návrh, který by zpolitizoval rozhodování o kvalitě projektů a jejich vhodnosti pro financování.
Některé členské země EU už v souvislosti s Junckerovým plánem zdůrazňují například potřebu "teritoriálního hlediska" při financování.
Důležitá je také rychlá změna národních i evropských pravidel, které investice regulují, míní Hoyer. Právě na přílišnou a zbytečnou byrokracii si totiž soukromí investoři v EU stěžují nejčastěji.
Legislativní konstrukce EFSI teprve vzniká, fond by měl začít fungovat až ve druhé polovině letošního roku. Přesto EIB nedávno oznámila záměr začít s financováním některých projektů ještě před jeho vznikem.
Koncem loňského roku Evropská komise představila také seznam projektů, které by mohly mít nárok na podporu z EFSI, vypracovaný ve spolupráci s členskými zeměmi. Souhrnná hodnota všech položek na něm dosahuje asi 1,3 bilionu eur (asi 36,4 bilionu korun), z Česka se v seznamu ocitly přes čtyři desítky návrhů.
Prezident EIB dnes zmínil víceméně náhodný způsob vzniku soupisu. "Dostaly se tam některé, které financovány v minulosti nebyly a ani nadále nebudou. 'Pěkný pokus', říkali jsme si," poznamenal. Smyslem Junckerova plánu podle Hoyera není likvidace investičních rizik pro soukromé investory, ale jejich snížení na únosnou míru.
Jiné z návrhů jsou však podle něj zajímavé. Potřeba je navíc lépe promyslet, jak k financování z EFSI umožnit přístup soukromým firmám, které například vyvíjejí inovativní technologie a své záměry nechtějí kvůli konkurenci zveřejňovat na internetu.
Na výroční tiskové konferenci dnes také Hoyer uvedl, že EIB loni podepsala půjčky za 77 miliard eur (2,1 bilionu Kč), v členských zemích EU to bylo za 69 miliard (asi 1,9 bilionu Kč). Banka dlouhodobě nejvíce investuje ve Španělsku, Itálii, Francii a Německu.
EIB vlastní členské země EU. Mezi její hlavní obchodní aktivity patří poskytování dlouhodobých investičních úvěrů zejména na rozvoj infrastruktury. Zdroje si půjčuje na kapitálových trzích.