Spor mezi Islandem a vládami v Londýně a v Amsterodamu se táhne již několik let. Severské zemi dal loni v lednu za pravdu soud Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Island podle jeho rozhodnutí neporušil zákony o ochraně bankovních vkladů, když Britům a Nizozemcům odmítl nahradit jejich vklady u Icesave.
Londýn ani Amsterodam se ale nevzdávají a tentokrát se obrátily na soud v Reykjavíku. Islandský fond pojištění vkladů dnes oznámil, že obě země na něj podaly žalobu už na konci listopadu. Velká Británie požaduje 452 miliard islandských korun (79,4 miliardy Kč), zatímco Nizozemsko 104 miliard islandských korun (18,2 miliardy Kč). Obě země se také domáhají úroků a úhrady nákladů v rámci sporu, ketrý se rozhořel už před pěti lety. S islandským fondem se tak soudí o částku, která podle listu Financial Times odpovídá skoro dvěma třetinám islandského ročního hrubého domácího produktu.
Icesave byla internetovou pobočkou druhé největší islandské banky Landsbanki a měla asi 340.000 klientů z Británie a Nizozemska. Klienty zlákaly především výhodné úrokové sazby. Islandské vlády po krachu tamního finančního sektoru vyšly oběma zemím vstříc i přes argumenty expertů, že Británie a Nizozemsko nemají na náhradu právní nárok. Islanďané však ve dvou referendech z let 2010 a 2011 i přes nátlak Londýna a Amsterodamu návrhy smluv o náhradě odmítli. Obě země pak podaly na Island žalobu u soudu ESVO a žádaly po Islandu zaplatit pět miliard dolarů (100,9 miliardy Kč).
Kauza Icesave v minulých letech kalila vztahy mezi všemi zainteresovanými zeměmi. Islanďané si podle agentury AFP pamatují hlavně událost, při které se britská vláda v roce 2008 uchýlila k protiteroristickému zákonu, aby zmrazila islandská aktiva ve Spojeném království.
