Vatikánská banka, jak zní neoficiální pojmenování Ústavu pro věci víry (IOR), měla v posledních letech velmi špatnou pověst. Instituce, která má spravovat převážně peníze určené pro církevní instituce a charitu, byla opakovaně spojována s praním špinavých peněz a objevila se také obvinění, že si v ní někteří Italové ukrývají příjmy před zdaněním.
Papež František se vatikánskou banku nyní snaží reformovat. Vytvořil už například dvě kontrolní komise, které mají na její chod dohlížet.
IOR spravuje aktiva klientů ve výši přibližně 6,3 miliardy eur a vede zhruba 18.900 účtů, především klientů z řad duchovních a kongregací, ale i civilních zaměstnanců Vatikánu či ambasád akreditovaných při Svatém stolci. Účty nyní jeden po druhém kontrolují externí poradci, kteří podle banky zatím prošli 55 procent kont, celkem asi 10.000.
Loni v lednu přestaly ve Vatikánu fungovat bankomaty a terminály pro bezhotovostní platby, které vesměs provozovaly italské banky. Možné nebyly ani elektronické platby. Zákaz centrální banky, která zapověděla užívání karet na území Vatikánu, přestal platit v polovině února, když tehdejší papež Benedikt XVI. oznámil rezignaci.
Vatikán se v posledních měsících snaží intenzivně dokázat, že praní špinavých peněz a financování terorismu nepodporuje. Loni v květnu například podepsal dohodu o výměně finančních informací s americkým ministerstvem financí, v červenci podobnou dohodu uzavřel s Itálií. Důvěryhodnosti instituce pomohl i fakt, že papež pověřil svého osobního sekretáře Alfreda Xuereba dohledem nad rozsáhlou kontrolou banky. Loni v listopadu banka dostala nového generálního ředitele.
