Depeche Mode za železnou oponou. Unikátní kniha vrací fanoušky do roku 1988

Kniha na 304 stranách vypráví o slavném koncertu Depeche Mode, který se konal 11. března 1988 v pražské Sportovní hala. Obsahuje stovky fotografií (černobílé i barevné), archivní recenze dobových médií, a vzpomínky fanoušků – konkrétně 88 autentických příběhů účastníků koncertu.

Publikace se zaměřuje nejen na samotnou kapelu nebo večer v hale, ale i na širší kontext – atmosféru konce 80. let v Československu, politické pozadí, subkulturu fanoušků, dávku nostalgie za „železnou oponou“.

Na koncert ho rodiče nepustili

Samotný autor byl tehdy příliš mladý, aby se mohl koncertu zúčastnit, a tak vznikla myšlenka zprostředkovat zpětně zážitek desítkám tisíc zklamaných lidí, kteří si ho nemohli užít. „Vím, že ten koncert pro všechny fanoušky tehdy znamenal moc. Vlastně znamená doposud, což bylo zcela evidentní z těch rozhovorů s účastníky,“ zmiňuje autor podstatnou část knihy, která přináší 88 vzpomínek pamětníků, kteří se koncertu zúčastnili.   

„Já už měl tehdy v muzice jasno. Poslouchal jsem Oceán a těch pár desítek dostupných minut nahrávek Depeche Mode. Ale byl jsem příliš mladý na to, abych přesvědčil rodiče, že tam se mnou mají jet,“ popisuje Filip Macháček a pamatuji si, jak svou tetu z Prahy žádal o pomoc při shánění vstupenky. „Její tehdejší doporučení naším bylo, nepouštět mě tam. Nebylo jasné, jak celá akce dopadne, a zda tam nebudou nějaké problémy. Stále ještě byl rok 1988,“ připomněl.   

Kniha se ke členům dostala

K samotným členům Depeche Mode se kniha dostala přes producenta Tima Simenona, který se křtu zúčastnil. Ten produkoval jedno ze zásadních alb kapely Ultra.

„Na pražský koncert jsem se historicky ptal osobně Alana Wildera, který si toho ale moc nepamatoval. Myslím, že takto je to i u ostatních členů kapely. Třeba si vzpomenou na základě mé knihy,“ doufá Filip Macháček.

Dobové nahrávky i Gahanův ručník

Při psaní knihy zažíval autor různá překvapení a podařilo se mu vypátrat spoustu zajímavostí spojených s prvním koncertem kapely v Československu. „Tehdejší účastníci schovávají nahrávky z toho koncertu, nebo třeba i kousky ručníků Dava Gahana,“ řekl pobaveně Macháček.

Proces tvorby knihy pro něj byl do značné míry o hledání, čekání, očekáváních… „Finálně pak o časovém presu díky deadlinům a některým provozním věcech, se kterými jsem jako autor své první autorské knihy neměl zkušenosti,“ dodal. 

„Tyhle zážitky mi nikdo nevezme“

Depeche Mode jsou pro něj láska na celý život. Rád jejich koncerty spojuje s výlety po světě a když dorazí do Česka, pořádá v Praze i doprovodné akce jako focení fanoušků nebo afterparty po koncertě.

„Jsou to pro mě zážitky, které mi už nikdy nikdo nesebere. Dnes už k nim i jejich ale hudbě přistupuji střízlivě,“ přiznal Filip Macháček.

Koncertů viděl více než 100. Jezdí za nimi od roku 1993. „Dnes už si je vybírám spíš podle místa, kde hrají. No a samozřejmě chci být na prvém a posledním koncertu tour. Členy kapely jsem potkal opakovaně, ano to štěstí jsem měl. Nejhezčí zážitek? Možná vás to překvapí, ale než se mi narodil první syn, který si dal na čas, pouštěli mi kamarádi z Radia 1 písničky na přání, aby se za námi na svět vypravil. Jedna z nich byla Never Let Me Down Again. Věř nebo ne, on n