Svoboda, Hapka, Orm… tajemství úspěchu seriálových hitů odhalil skladatel Tomáš Kympl

Nemocnice na kraji města, Dobrodružství kriminalistiky, Návštěvníci, Sanitka a další seriály 80. a počátku 90. let patří ke stálicím, které vždy s jistotou přikovají k obrazovkám miliony diváků. Velký podíl na tom mají i jejich melodie. Pod těmi jsou podepsáni mistři svého oboru, na jejichž tvůrčích kontech jsou i trvalky českých pop hvězd: Karel Svoboda (†68), Petr Hapka (†70), Luboš Fišer (†63), Zdeněk Liška (†61), Jan Klusák (85) nebo tvůrci známí jako duo Petr a Pavel Orm, mylně považovaní za sourozence, Petr Dvořák (69) a Pavel Růžička (70). Čím to, že si jejich díla pamatujeme? Zeptali jsme se mezinárodně uznávaného skladatele Tomáše Kympla (45).

Hudební skladatel, instrumentalista a producent Tomáš Kympl v letech 2015 a 2016 získal prvenství v britské mezinárodní skladatelské soutěži the UK Songwriting Contest. V současné době se směr jeho hudebního zájmu soustřeďuje více do oblasti televizní, divadelní a filmové tvorby. | Tonda Tran

Autor, který se mimo jiné věnuje i filmové hudbě byl žákem Michaela Kocába (65) nebo Angela Michajlova (†58). Přestože tvoří především pro zahraniční scénu, například Británii, kde hned dvakrát získal prvenství v soutěži The UK Songwriting Contest, nyní skládá hudbu ke dvěma novým českým filmům. „Jejich názvy sice zatím uvést nesmím, ale prozradím, že u jednoho budou diváci napnutí a druhý je rozesměje,“ řekl Kympl Blesku. „Ještě by mě bavilo pustit se do nějaké pořádné české pohádky,“ dodal skladatel, s nímž jsme se zaposlouchali do seriálových hitů. „Jejich úspěch a to, že se divákům zaryly pod kůži je i tím, že jsou to všechno výrazné melodie,“ uvedl Kympl.

Poslechněte si výběr legendárních seriálových melodií:

„Měly prostý, ale zároveň důležitý úkol uvádět diváka do děje. Může to znít jednoduše, ale tenhle princip se od dnešních trendů liší. Seriály mnohdy začínají samotným dějem, podobně jako je to vidět v americké produkci. Úvodní titulky nastupují později a mají rychlejší spád, na nosné melodie tak není zkrátka čas. Totéž platí u závěrečných titulků, kdy televize často vsunují už za závěrečný záběr reklamní blok,“ vysvětlil Kympl s tím, že smutným trendem současnosti je třeba i nákup hudby do seriálu v nějaké hudební bance. „Může se tak stát, že typický český seriál a nějaká dramatická scéna v něm, zní třeba melodií z jiných filmů, jako je Armageddon, Avatar a podobně, což je v kontextu díla až směšné.“

Sanitka, jedenáctidílný televizní seriál ČSSR režiséra Jiřího Adamce z roku 1984, zasazený do prostředí pražské zdravotnické záchranné služby od roku 1956 do 70. let 20. století. Po téměř třiceti letech natočila Česká televize pokračování seriálu, nazvané Sanitka 2, premiérově vysílané na podzim roku 2013. | Česká televize

Dají se ale mezi různými skladateli najít podobné prvky, kterými si získali sluch diváků? „Svoboda a Liška měli například společné objevování a využívání elektronické hudby, jíž byli oba průkopníky, zejména Liška ve své době,“ řekl Kympl. „Kombinování symfonické a elektronické hudby velmi obohacuje a utváří originálnost hudební složky filmu. Dnes je naprosto běžné ve všech žánrech, ale původně se uplatňovalo především ve sci-fi – počátky elektronických nástrojů se datují již před rok 1920. Bylo pak jen otázkou času, kdy vstoupí i na pole filmu.“

Hvězdy letošního Soundtrack festivalu? Miro Žbirka a… James Bond!

Co ale konkrétní skladby? „Například hudba k původnímu seriálu Sanitka je skutečně geniální,“ tvrdí Kympl. „Nejenomže úvodní skladba patří k tomu nejlepšímu, co český pop té doby nabídl, ale duo Orm je přesně důkazem skvělého využití elektronických nástrojů v době, kdy s ní u nás pracoval jen málokdo. Song Můj čas působí téměř jako převzatá skladba z angloamerické produkce. Tato dvojice dokázala napsat i řadu dalších hitů, třeba legendární Šrouby do hlavy pro Davida Kollera.“ Elektronika pak pomohla výrazně i dynamice Svobodovy hudby k seriálu Dobrodružství kriminalistiky. „Přitom ta melodie je jednoduchá, působí ale epicky, naléhavě... To Svoboda uměl, ovládal schopnost probudit emoce na první dobrou,“ hodnotí Kympl.

V elitním Pánském klubu dovádí Suchý, Kocáb i herecká esa, račte vstoupit...

Podle něj má televizní a filmová hudba několik samozřejmých pravidel, která fungují. Musí být součástí děje, jedním z prvků pro zvýraznění, zatraktivnění a snadnější zapamatování filmu. „Specifická a zřetelná je situace, kdy se písnička objeví ve stěžejním okamžiku, romantické situaci či na místě, jakým byl například kabaret ve starých českých komediích. Hudební čísla bývala běžnou součástí filmů. Dnes je to spíše ojedinělé.“ Dalším pravidlem je opakování podobných motivů, třeba jako u snímků ze ságy Harry Potter, kde stejný motiv používalo několik autorů hudby.

Nemocnice na kraji města, televizní seriál Československé televize, který podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. Premiéra 1. série, která čítala 13 dílů, proběhla 5. listopadu 1978. Po velkém úspěchu seriálu nejen v Československu, ale i v Německu, byla v roce 1981 na žádost německé televize dotočena ještě navazující řada o sedmi dílech. | Česká televize

Za charakteristickým rukopisem autorů jsou často i nástroje. „Například elektronickou harfu používal Svoboda v Návštěvnících, Včelce Máje, Létajícím Čestmírovi… Pozouny s dusítky zase Fišer v dílech Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech, Arabela. Cembalové motivy pak Liška v Hříšných lidech města pražského, Baronu Prášilovi, filmu Pěnička a Paraplíčko…“ Jaký je ale největší trik všech skladatelů ikonické hudby? „Zkrátka nápad. Je třeba ale myslet i na to, že ani těm nejlepším se nedařily pouze hity. Za svůj život však vytvořili velké množství skladeb, my si prostě pamatujeme ty nejzdařilejší. A často měli také štěstí, že byli přizváni k veleúspěšným dílům. Třeba dokonale napsaná Dietlova Nemocnice na kraji města. Byť Klusákova práce je skvělá, tenhle seriál by se stal ikonickým nejspíš i s hudbou jiného skladatele,“ uzavřel Kympl.

Pusťte si skladbu Tomáše Kympla k filmu Pravidla lži:

Kromě hudebních triků je důležitá i souhra skladatele a režiséra, i když i tady jsou výjimky. Například zmíněná Nemocnice na kraji města, jíž režíroval Jaroslav Dudek (†68), je dodnes malou noční můrou pro autora hudby. „Byla to jedna z mých nejhorších spoluprací. Nerad na to vzpomínám,“ přiznal Jan Klusák Českému rozhlasu. „Dudek říkal, že ta moje hudba je příšerná. A že jsem mu to zkazil. Doslova řekl: U té hudby jako by si lidé mysleli něco jiného, než co říkají,“ vzpomínal. Přesto se stala od seriálu neoddělitelnou, stejně jako mnoho dalších, které se s obrazem v myslích diváků propojily navždy.