Patnáct novinek napříč žánry, které organizátoři považují za výběr toho nejzajímavějšího z jarního knižního trhu, nabídne 16. března Velký knižní čtvrtek. Na pultech knihkupců se objeví jména jako Mariusz Surosz, Lenka Horňáková-Civade, Jozef Kollár, Petr Bergmann nebo Petra Dvořáková. Jedenáctý Velký knižní čtvrtek opět nabízí knihy známých osobností literárního světa a pamatuje na čtenáře různých žánrů.
Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto.
O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel?
Odpověď může změnit historii a nalezení rukopisu je výzvou pro Anu Hardingovou, překladatelku Kátina nakladatelství. Ana je stravována touhou najít ztracený román. A jak se noří hlouběji do proudu dohadů, zjišťuje, že rukopis není jediným tajemstvím skrytým na stránkách deníku. Životopisný román Letní host je inspirován skutečným přátelstvím mezi Čechovem a rodinou Lintvarjovovou. Příběh staví most přes dvě staletí, přes životy tří žen spojené objevem jednoho deníku… Zkoumá sílu umění, stejně jako složitost lásky a přátelství, a vdechne život dávno zmizelému světu.
vázaná, 344 stran
nakladatelství Metafora
Významný polský novinář a znalec českého prostředí pojednává ve své nejnovější publikaci Ach, ty Češky o osmi ženách z české historie a současnosti. Na půdorysu osudů těchto slavných (a mnohdy zapomenutých) osobností – např. Věry Čáslavské, Růženy Vackové, Adiny Mandlové, Petry Šáchové… – nám ozřejmuje širší dobové souvislosti a rozkrývá před námi dějiny našeho národa z perspektivy, která o nás vypovídá více, než si sami myslíme. Ach, ty Češky! jsou mistrovským dílem o naší národní povaze, našich komplexech i obrovské síle, zkrátka pestrou mozaikou českých dějin.
vázaná, 320 stran
nakladatelství Mladá fronta
Patnáct světoznámých prozaiků se nechalo inspirovat dílem Edwarda Hoppera a na jeho motivy napsali každý svůj originální příběh. Další připojila Gail Levinová, kunsthistorička a známá odbornice na Hopperovo dílo. Poslední přidal Lawrence Block, autor více než padesáti bestsellerů, který rovněž povídky sestavil do této antologie. Každá ze sedmnácti povídek je uvedena barevnou reprodukcí obrazu, z něhož spisovatel čerpal.
Vyprávění se ujali mistři pera a autoři bestsellerů z různých žánrů. Nechybějí ani takoví velikáni, jakými jsou Stephen King, Lee Child či Joyce Carol Oatesová. K nim se přidala i řada dalších, například Michael Connelly, Megan Abbottová, Justin Scott (nazývaný „Dickem Francisem jachtingu“) či mistr detektivního thrilleru Jeffery Deaver.
Můžete se těšit na širokou škálu žánrů, od hororu, přes detektivku až po povídky tajemné, fantastické či romantické. Obrazy amerického realistického malíře Edwarda Hoppera jsou plné osobitého kouzla a nejen milovníky umění vybízejí k objevování příběhů v nich ukrytých. Díváme se na ně a jsme vtahováni do jejich světa.
Co všechno se za nimi skrývá?
vázaná, 280 stran
nakladatelství Metafora
Román Múza je novou knihou anglické spisovatelky Jessie Burtonové, jejíž předchozí kniha Miniaturista se stala světovým bestsellerem, prodalo se přes milion výtisků, byla přeložena do 37 jazyků a stala se knihou roku 2014.
Strhující příběh plný záhad a zvratů tvoří dvě dějové linie: první z Anglie šedesátých let dvacátého století, druhá ze Španělska konce třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi.
Jedinečný dramatický příběh o ctižádosti, lásce a touze lidí více či méně talentovaných i o tom, jak naše životy nutně utváří doba, do níž jsme se narodili.
I román Múza (vyšel 2016) se hned po vyjití umístil na první příčce žebříčku bestsellerů. Ihned během prvních deseti dnů se prodalo 10000 výtisků. Práva byla doposud prodána do 27 zemí.
Příběh Burtonové je více než okouzlující. Autorka má nezpochybnitelný dar uchvátit čtenářovu pozornost a udržet si ji. Opravdové překvapení.
vázaná, 448 stran
nakladatelství Argo
Literární agent Peter Katz obdrží nedokončený rukopis s názvem Kniha zrcadel a je z něj nadšený. Autor knihy Richard Flynn popisuje svá studia na Princetonské univerzitě koncem osmdesátých let a svůj vztah se studentkou psychologie Laurou, chráněnkou slavného profesora Josepha Wiedera. Jedné noci těsně před Vánoci roku 1987 byl Wieder ve svém domě brutálně zavražděn, avšak policie jeho smrt nikdy neobjasnila. Peter Katz je přesvědčen o tom, že kompletní rukopis odhalí, kdo čin před pětadvaceti lety spáchal. Jenže chybí konec! Katz začne po autorovi a zbytku rukopisu pátrat, ale zjistí, že Flynn umírá v nemocnici a rukopis není k nalezení. Přesto chce vraždě přijít na kloub, a proto případ předá svému kamarádovi, investigativnímu novináři Johnu Kellerovi, aby se pokusil tehdejší události rekonstruovat. Jenže cizí vzpomínky jsou nebezpečné a některé by možná měly raději zůstat navždy pohřbené.
vázaná, 311 stran
nakladatelství Host
Sourozence Adama a Kateřinu pojí s ostatními nejen život na malém městě, společná škola a přátelství, ale především florbal. Trénují několikrát týdně a doufají ve vítězství v krajském poháru. Sportovní úspěch však zdaleka není jejich jedinou starostí. Doma to houstne, rodiče se hádají a Richardova parta volí stále drsnější praktiky. Stane se Eliška Adamovou holkou, nebo jen pomáhá Richardovým gorilám v jejich neférovém jednání? Může Richardův otec koupit jeho týmu výhru? V čem všem má prsty malá Váva? A kdo dá vítězný gól? Zahrajte si s nimi florbal a zažijete mnohem víc než jedno florbalové vítězství.
vázaná, 143 stran
nakladatelství Host
Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých.
Před očima se zde čtenáři rozvíjejí životní osudy tak notoricky známých osobností jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry či Henri Rousseau. Ústřední postavou je zde přesto proslulý básník, jehož dílo se promítlo do tvorby několika generací autorů a i k nám pronikly jeho překlady velmi rychle – známá báseň Pásmo hned krátce po první světové válce, tedy záhy po svém vzniku. Není bez zajímavosti, že Apollinaire počátkem minulého století navštívil Prahu, což v jeho díle zanechalo stopy nejen v samotném Pásmu, ale například i v povídce Pražský chodec. Příběh tohoto francouzského básníka s polskými kořeny – občanským jménem byl Kostrowicki – zde autorka rozhodně nepředkládá jako sérii suchých faktů, ale čtivě nám zprostředkovává pohled do životem tepající metropole uměleckého světa.
vázaná, 400 stran
nakladatelství Garamond
Nestává se moc často, aby se český literát prosadil v cizině a už vůbec ne, aby se prosadil tvorbou v adoptovaném jazyce. Stalo se tak v případě české malířky a doposud česky píšící autorky Lenky Horňákové-Civade, která po více než dvaceti letech života ve Francii vydala svou francouzskou prvotinu. O tom, že i svým druhým, i když ne mateřským jazykem vládne autorka bravurně, svědčí fakt, že krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens a několika dalšími francouzskými literárními cenami, kladně je přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Jakožto francouzsky píšící Češka bude v březnu 2017 hostem Francouzského institutu a v rámci frankofonie představí svou knihu v Praze i dalších městech v Čechách a na Moravě.
Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.
Lenka Horňáková-Civade vystudovala VŠE a začala se studiem na FF UK. To už bylo po sametové revoluci, kdy se otevíral nový svět a nové obzory – před dokončením studií dala přednost cestování, které se jí stalo osudným: setkala se se svým budoucím manželem a usadila se na jihu Francie. Na pařížské Sorboně vystudovala výtvarné umění, kterému se věnuje aktivně: její kresby, akvarely a olejomalby jsou zastoupeny ve sbírkách v Austrálii, USA i v Evropě, jedna z jejích kreseb je použita i na obálce knihy. S vlastí i rodným jazykem zůstala ve spojení – česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality, titul Prioritaire. Praha – Paříž (2013, spoluautorka Anne Delaflotte Mehdevi) zase pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Marie a Magdalény přinášejí zásadní změnu: Lenka Horňáková-Civade je napsala francouzsky (česky vychází v jejím vlastním překladu), téma je naopak české.
vázaná, 216 stran
nakladatelství Argo
Autobiografie z pera autora Tří mužů ve člunu a na toulkách, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouhý rok před svou smrtí. Svým typickým duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků se vrací do krásných i krušných časů svého dětství a dospívání, k rodičům a smutku z jejich ztráty. Vzpomínky na chudobu a výchovu ve viktoriánské Anglii a v poměrně vypjatém náboženském duchu střídají historky o prvních krocích ke spisovatelské slávě, následných úspěších i potížích s kritikou, divadlem a tehdejšími nepříliš přívětivými zákonitostmi nakladatelského světa. Komentáře neujdou ani autorovi slavní kolegové, Amerika a cesty po Evropě, které si mohl dovolit, když konečně prorazil, a které ho poté inspirovaly k dalším dílům. Důležitým milníkem v Jeromově životě byla i první světová válka a jeho působení coby řidiče sanitky a laického zdravotníka, s níž poté souvisí i jeho úvahy o životě, víře a morálních postojích. Českým čtenářům, kteří zatím Jeroma K. Jeroma znají převážně jen jako slavné jméno, nabízí tato kniha pohled do časů a života vskutku pozoruhodného člověka.
14. června 2017 uplyne od smrti anglického spisovatele Jeroma Klapky Jeroma 90 let. Do literatury se nezapomenutelně zapsal vtipným vyprávěním o plavbě tří mladíků po řece Temži – Tři muži ve člunu, ( o psu nemluvě), na které volně navázal knihou z cesty po Německu – Tři muži na toulkách. Jerome Klapka Jerome to neměl v životě lehké a na literární úspěch si musel počkat až do třiceti let. Ostatně mnohé o tomto zajímavém spisovateli i o době, v níž žil, se čtenáři dozvědí z jeho životopisu Čas mého života, který česky vychází poprvé.
vázaná, 256 stran
nakladatelství Vyšehrad
Emigrovat z Československé socialistické republiky na Západ bylo snem snad každého normálního člověka v nenormálním systému, který komunistická strana udržovala v zemi od „vítězného února“ roku 1948 až do listopadové revoluce v roce 1989.
Z železné klece se dalo uniknout několika způsoby, ale ani jeden nebyl bez rizika. Získat cestovní doložku od policie nebylo snadné, a pokud se o ni ucházela celá rodina, většinou neuspěla. Kdo chtěl odejít stůj co stůj, musel hranice překročit ilegálně.
Tito odvážní cestovatelé se nejčastěji uchylovali do útrob osobních i nákladních aut, různých plavidel nebo vlaků. Někteří se snažili přeplavat řeky Dunaj, Moravu nebo Dyji, jiní přestřihli ostnatý drát nebo podkopali zeď. Byli i tací, kteří k proražení hraničních závor použili autobus, tatrovku nebo autojeřáb. Bohužel mnoho pokusů skončilo tragicky.
Zvláštní skupinu uprchlíků tvořili technicky mimořádně zdatní jedinci. K těmto dobyvatelům železné opony patří slavný cyklistický závodník Robert Hutyra s horkovzdušným balonem, Vladimír Beneš s vlastnoručně vyrobeným tankem, Ivo Žďárský s motorovým rogalem, konstruktér vrtulníků František Lacnak anebo vynálezce akvaskútru Němec Bert Boettgner. Všechny tyto muže a mnoho dalších spojovala kromě zručnosti a touhy po svobodě také víra, že na Západě uplatní své nevšední schopnosti způsobem, jakým doma nemohli.
vázaná, 167 stran
nakladatelství Mladá fronta
Ďábel v Bílém městě, kritiky oceňovaný bestseler, je beletrizovaná literatura faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně zkonstruovaném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, jenž zakoupil na knihu filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.
Erik Larson (1954) je americký žurnalista a spisovatel literatury faktu. Přispívá do prestižních listů a časopisů, jako jsou Time Magazine, New York Times nebo The Wall Street Journal. Ďábel v bílém městě (2003) je jeho nejúspěšnější knihou. Mimo jiných ocenění za ni obdržel cenu Edward za výjimečné dílo kriminálního žánru. Sám o sobě říká, že je nejen spisovatel, ale i badatel; veškeré rešerše a výzkumy historie si dělá sám a dává si záležet na tom, aby se jeho práce vždy co nejvíce držely historických poznatků.
vázaná, 496 stran
nakladatelství Argo
Stockholm - Přísně tajné je napínavý příběh o honbě za uznáním a láskou v současném Stockholmu, který se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem ve Švédsku, Německu, Itálii a dalších zemích. Odehrává se v prostředí luxusních klubů, v atmosféře upadající slávy prestižních magazínů a klade čtenářům otázku: Komu vlastně můžeme věřit, hrajeme-li hru, ve které neplatí žádná pravidla?
Jeho hlavní hrdinkou je mladá novinářka Solveig Berg. Kvůli osudové chybě přišla o práci a její okolí s ní nechce mít nic společného. Prázdnota a osamělost probudí k životu temné vzpomínky a Solveig je ochotna udělat doslova cokoli, aby se vrátila zpět na výsluní.
Lennie Lee vydává úspěšný pánský časopis, žije v přepychovém bytě na té správné adrese a neustále je obklopen krásnými ženami. Ale najednou se něco stane. Prodeje prudce klesají, přátelé se od něho odvrací. Situace se zdá bezvýchodná, když Lennie dostane nabídku uspořádat pro vlivného podnikatele bombastickou oslavu. Odměna je dostatečná, aby vyřešila všechny jeho problémy – pokud ovšem Lennie přežije.
Když je slavná modelka a blogerka Jennifer Leone nalezena mrtvá, cesty Solveig a Lennieho se zkříží a kolotoč nebezpečných a bizarních vražd a událostí se začíná roztáčet.
vázaná, 352 stran
nakladatelství No Limits
Příběh čtyř dětí, které vyrůstají v nekonformní rodině v USA 60. let – otec, pokud je střízlivý, učí děti fyziku, geologii, ale hlavně umí skvěle vyprávět neuvěřitelné příběhy a podněcuje jejich fantazii. Někdy však vykradl samoobsluhu a pár dnů se doma neukázal.
Matka, umělkyně, která namísto toho, aby 15 minut svého času obětovala na přípravu jídla, raději jde namalovat obraz. Proto se děti musí protloukat životem samy. Tento životopisný příběh ale vyniká tím, jak autorka líčí své rodiče s nesmírnou láskou a pochopením, přestože celé dětství prožila v chudobě a úzkostech, co s nimi bude.
Ne náhodou se kniha po svém vydání držela tři roky na nejvyšších příčkách bestsellerových žebříčků New York Times a nyní se začíná natáčet podle tohoto příběhu film s Woodym Harelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson.
vázaná, 272 stran
nakladatelství Mladá fronta
„Jsem vnučka Amona Götha, muže, který postřílel stovky lidí – a protože jsem černá, podle něj podřadné rasy, nejspíš by zabil i mě…,“ říká Jennifer Teegeová. Její život se odhalením rodinného tajemství obrátil vzhůru nohama. V osmatřiceti objevila na fotografii v knize svou matku a dědečka. Tento objev nadobro roztříštil Jennifeřinu identitu i představu o sobě samé.
Do té doby znala Amona Götha jen ze slavného filmu Schindlerův seznam a měl pro ni tvář herce Ralpha Fiennese, stejně jako pro miliony lidí po celém světě. Brutální velitel koncentračního tábora Plaszow, Schindlerův kumpán v pitkách, ale současně jeho naprostý protiklad. Göth zabil tisíce nevinných lidí, s potěšením je vlastnoručně střílel nebo na ně štval psy. V roce 1946 za to skončil na šibenici. Jeho životní družkou byla Ruth Irene Kalderová, Jennifeřina babička, která se v táboře mimo jiné o jeho psy starala. Roku 1983 spáchala sebevraždu. Jennifeřina matka byla Němka, otec Nigerijec, ale matka ji brzy po narození odložila do ústavu, kde Jennifer zůstala do sedmi let. Od té doby vyrůstala u adoptivních rodičů.
Poté, co je Jennifer konfrontována s temnou rodinnou minulostí, nevidí jinou cestu než zpátky do minulosti. Pustí se do pátrání a nakonec se setká i se svou matkou. V doprovodu novinářky Nikoly Sellmairové rozkrývá rodinnou historii, navštěvují místa, kde se vše odehrálo. Vydají se do Polska i Izraele. Jennifer si brzy uvědomí, že každý krok vede od původního zděšení a znechucení směrem ke znovuzískání svobody.
vázaná, 208 stran
nakladatelství Metafora
Kniha představuje přes 150 mnohdy unikátních grafik z let 1740–1900, které ve své většině nebyly od doby svého vzniku již nikdy publikovány ani reprodukovány. Rytiny a litografie pochází ze sbírky autora knihy Petra Bergmanna, uměleckého producenta, sběratele map a místopisné grafiky a regionálního písmáka, žijícího od roku 2000 na Broumovsku. Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu, jak bylo pohoří Krkonoš - Riesengebirge v minulosti vnímáno. Publikace vznikla ve spolupráci s fotografem Janem Hrdým, který doplní historické pohledy na přírodní scenérie, první krkonošské boudy a na města a obce Krakonošova revíru současnými fotografiemi dokumentujícími vývoj zobrazovaných míst. Na vyobrazeních předních vedutistů Krkonoš, tedy Antona Balzera, Johanna P. Veitha, Friedricha B. Wernera, Michaela Rentze, Friedricha A. Tittela, Carla T. Mattise, Theodora Sachse, Georga W. Arldta, Theodora Blatterbauera, Ludwiga A. Richtera, Gustava Täuberta, Julia Mařáka, Karla Liebschera, Karla Kořistky a mnohých dalších jsou zachyceny notoricky známé pohledy, ale i méně známé a nebo dnes již nepřístupné výhledy na jedinečná horská panoramata, případně zaniklé či zcela změněné krkonošské boudy a podobně. Fotografie Jana Hrdého nabídnou citlivou formou zajímavé srovnání a umožní přehlédnout vývoj našeho nejvyššího a nejrozsáhlejšího pohoří a jeho osídlení v průběhu posledních tří století.
vázaná, 304 stran
nakladatelství Broumovsko Organic
8°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.