Cimrman vstoupil do médií poprvé před 50 lety. Co o českém géniovi víme?

Českého génia Járu Cimrmana přirovnávají jeho obdivovatelé k sopce, která svou erupcí zasypala sama sebe. Životní cestu vídeňského rodáka lemují desítky objevů, vynálezů, matematických vzorců, filozofických teorií a vyřešených kriminálních případů. Projektoval Panamský průplav a o pouhých sedm metrů minul severní pól. Přesto se nakonec světoběžník Cimrman vrátil do Čech a jako zapřisáhlý vlastenec se svými protihabsburskými vtipy podílel na pádu rakousko-uherské monarchie.

Celá šíře Cimrmanovy osobnosti je veřejnosti odkrývána jen pomalu a badatelské úsilí nadšených dobrovolníků tak stále není u konce. Zprvu nezávazná mystifikace okolo imaginární postavy všeuměla Járy Cimrmana se postupně rozrostla do netušených rozměrů. U jejího zrodu stáli scenáristé a spisovatelé Jiří Šebánek (ten se později po neshodách s částí souboru osamostatnil) a Zdeněk Svěrák a jazzman Karel Velebný.

Objevitelem Cimrmanova odkazu se stal doktor Evžen Hedvábný (Karel Velebný), který ve zdi své chalupy v Jizerských horách nalezl kovanou truhlu. Bohužel si však na její otevření pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia.

6 let od smrti Smoljaka (†78): Drsná zpráva pro jeho kamaráda Svěráka!

Cimrman autorem divadelních her

Obdivovatelé českého génia Járy Cimrmana záhy zjistili, že Mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo v roce 1967 Divadlo Járy Cimrmana. K jeho zakladatelům mimo jiné patřili i režisér Ladislav Smoljak a básník, textař a scenárista Miloň Čepelka.

Čistě pánské obsazení hereckého ansámblu divadla (Krom Svěráka, Smoljaka, Čepelky například Pavel Vondruška, Petr Bruckner, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Václav Kotek, Jan Kašpar, Genadij Rumlena) od té doby uvedlo na jeviště šestnáct mistrových her, většinou z dílny autorské dvojice Smoljak–Svěrák.

Divadlo dosáhlo obrovského diváckého úspěchu, jeho hry se staly notoricky známé a řada citátů z nich zlidověla. Počet repríz už dávno přesáhl desetitisícovou hranici. Diváckou přízeň „vyvažovala“ nepřízeň komunistického režimu, jehož cenzoři mnohdy zasahovali do textů, a divadlo dokonce jeden čas nesmělo hrát v Praze.

Divadlo také dlouho hledalo svoji mateřskou scénu. Nedobrovolné putování po nejrůznějších pražských scénách a kulturních klubech (začínalo v Malostranské besedě) cimrmani ukončili v roce 1992 na Žižkově v divadle T. G. Masaryka. Jeden velikán českých dějin nakonec musel ustoupit druhému a žižkovská scéna od listopadu 1996 nese jméno Járy Cimrmana.

80. narozeniny Zdeňka Svěráka: Tajná oslava plná hvězdných jmen!

Cimrman filmařem

V 80. letech se Jára Cimrman dostal i na filmové plátno. Ladislav Smoljak v roce 1983 natočil film o životě a díle Járy Cimrmana s názvem Jára Cimrman ležící, spící, o rok později film Rozpuštěný a vypuštěný, který využívá motivy z divadelních her, především ze hry Vražda v salonním coupé. Divácky úspěšná byla i Smoljakova komedie Nejistá sezóna z roku 1988, která zachycuje problémy malého divadelního souboru a přináší i ukázky z her. Na všech těchto filmech se autorsky podílel i Zdeněk Svěrák.

Fenomén Járy Cimrmana mezi Čechy natolik zakořenil, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce krátce, než ho televize z ankety vyřadila, vedl. Jeho jméno již také nese několik ulic a dalších míst. A v posledních letech se Jára Cimrman pustil i do angličtiny. Přesto, že texty her jsou úzce spjaty s českou historií, domácími reáliemi a hlavně jsou plné jazykových hříček, slaví úspěch i anglickojazyčné verze.

Jára Cimrman, největší vynálezce Česka, se zrodil před 50 lety. Google mu připravil Doodle

Cimrman jako vynálezce internetu

Páteční logo české verze největšího vyhledávače na světě Google se změnilo na počest Járy Cimrmana. Technet upozornil na to, že Google má ale k Cimrmanovi dlouhodobě rozporuplný přístup. Zatímco ho na jednu stranu tvrdošíjně označuje za „fiktivní postavu“, na druhou stranu ale národního hrdinu velmi propaguje. Zveřejnil například všechny celovečerní divadelní hry o něm, znalostní test nebo zpřístupnil prohlídku Cimrmanova muzea v Příchovicích. Web navíc upozorňuje na to, že Cimrmanovi je přisuzován i vynález internetu. Kdyby tedy neexistoval, změnil by na jeho počest Google i logo? Ptají se novináři.