Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Rozhovor s autorem norských trháků Tore Renbergem: Praha je nejkrásnější před Vánoci

Fotografie
 (Autor: internal)
Autor: Ivan D. Hladík - 
17. června 2016
15:23

Proslavil se lehce autobiografickou pentalogií o Jarle Kleppovi, která se stala norským bestsellerem a dvě její části byly zfilmovány. Tore Renberg (43) je nejen populární norský spisovatel, ale třeba také hudebník. „Líbí se mi silné, samostatné ženy,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Blesk.cz.

Když Tore Renberg loni navštívil Prahu, měla jeho cesta jasný cíl: propagovat u nás první díl připravované tetralogie ze stavangerského podsvětí Tak zítra. Díky dílu Renberg výrazně prorazil po celém světě, u nás kniha vyšla právě na konci roku 2015. Uspěla stejně jako ta předchozí vydaná v Česku, Muž, který miloval Yngveho. Renbergovi „antihrdinové“ nás baví a Tak zítra přináší nový styl psaní detektivek. Čeští čtenáři ho milují a Renberga zase oslnila předvánoční Praha. Co na sebe ještě prozradil, přinášíme v exkluzivním rozhovoru pro Blesk.cz.

První vaše kniha, která měla v České republice velký úspěch, byla Muž, který miloval Yngveho. Jak se vám psal tak citlivý příběh o homosexualitě, když sám jste heterosexuál?

„Odpovím vám takto: Především jsem psal knihu o zamilování se, ne knihu o homosexualitě jako takové. Pakliže bylo na tomto příběhu dospívání a touhy cokoliv politického, bylo to pravděpodobně tím, že jsem jako autor trval na tématu lásky, nikoliv lásky homosexuální. Znepokojují mě lidé, kteří rozdělují heterosexuály a homosexuály, jako by to byly dva rozdílné druhy. Dodnes trvám na tom, že v těle každého z nás tluče to samé lidské srdce.

Samozřejmě, že tato slova mohou některým lidem trhat uši, obzvláště po nedávné a zrůdné střelbě v Orlandu, a naprosto to chápu. Ale myslím si, že čtenáři pochopí, co tím mám na mysli. Společně žijeme na této planetě, a přitom věnujem spoustu úsilí tomu, abychom nás rozdělovali.

Ale abych se vrátil k původní otázce – jak může heterosexuální muž napsat o homosexuálním zážitku – podstatou mé práce je to, že píšu o lidské povaze se vším všudy a byl bych špatným spisovatelem, kdybych nedokázal psát o lidech, kteří jsou jiní než já.“

Jakému typu žen dáváte přednost? Jste romantik?

„Ha ha ha, takovou otázku jsem ještě nedostal. Ano, jsem velmi romantický člověk. Dávám přednost silným a krásným ženám, které se o sebe dokážou postarat, ale stále potřebují ruku, kterou by mohly držet. A sám víte, že krása k nám přichází ve všelijakých podobách.“

Co vás inspirovalo pro napsání příběhu Tak zítra? Vychází kniha ze skutečnosti?

„Byla toho celá řada. Zmíním jen pár věcí. Základ příběhu vychází ze skutečnosti, která se týká kazatelova syna z místní komunity tady v Norsku, jenž mě upoutal už před pár lety. Tenhle kluk se velmi zadlužil hraním pokeru na internetu. Mluvíme tu o 60 milionech norských korun (asi 17,3 milionu Kč, poznámka red.). V knize chlapík ze střední třídy zruinuje hraním na internetu sebe i svoji rodinu. A díky tomuhle klukovi jsem se začal o podobné případy zajímat.

Dlužno dodat, že jsem před tímto románem napsal pět knih o stejné fiktivní postavě, Jarlemu Kleppovi, hrdinovi příběhu, který jste vy právě zmínil: Muž, který miloval Yngveho. Tyto knihy byly celkem autobiografické a trvalo mi deset let, než jsem je napsal a pochopitelně ve mně vzbudily touhu psát něco jiného – fikci! Po těchto knihách jsem se cítil jako znovuzrozený spisovatel. Bavilo mě psát knihu tak plnou energie, tolika mladých lidí, kriminálníků, dramatů a humoru. Nakonec se krátce zmíním i o formě knihy. Je to román, který tvoří jedenáct různých postav a předpokládám, že v tom jistou roli hraje i starý dobrý William Faulkner. Pamatuji, že v té době jsem byl také hodně ovlivněn filmem Magnolia a snímky bratrů Coenových.“

Nejste jen spisovatelem, také hudebníkem a zpěvákem. Co vás baví víc - psaní nebo hudba?

„Záleží na tom, co právě dělám. Vytváření něčeho je skvělá práce – minimálně pokud se přistihnete při tom, že děláte něco zajímavého, ha ha ha. To vzrušení, když se snažíte zachytit něco vypjatého, kapitolu v knize, postavu, rým písně, pěkný refrén… to je vážně něco! Takže nedokážu odpovědět.“

Jak se vám líbilo v Praze a jaký moment v České republice považujete za nejlepší? Přijedete zase?

„Rád se do Prahy vrátím. Poprvé jsem tu byl v roce 1991, takže bylo skvělé navštívit tak krásné a pulzující město znovu loni v prosinci. Hodně se toho tady změnilo, ale k mému potěšení se toho i hodně zachovalo.

Mám rád tu elektrizující předvánoční atmosféru. Na Praze jsem si zamiloval asi to, co každý jiný turista – krásu města a silnou historii. Užil jsem si prohlídku i s mojí snoubenkou Hilde, kterou jsme absolvovali ve voze s otevřenou střechou. Na pěší části prohlídky mě nejvíce zaujal fakt, že se velmi soustředila na komunistickou éru. A samozřejmě jsem si zamiloval povídání o knihách se čtenáři a dalšími fajn lidmi a kolegy.“

Zažil jste při některém z vašich veřejných vystoupení nějaký trapas?

„Jasně, že ano. To snad všichni, ne? Stačí říct něco špatně a uděláte ze sebe hlupáka. Když jsem byl mladší, bylo to daleko horší než teď. Je mi 43 let a jestli něco můžu říct o překonání čtyřicítky je, že už to tolik neprožívám. Což je dobré.“

Pracujete teď na novém příběhu? Pokud ano, prozradíte o něm něco?

„V září mi v Norsku vychází nový román, který jsem právě dokončil. Momentálně jsem tedy trochu vyčerpaný. Ale pracuji na nové divadelní hře a začátkem září se vrátím do studia, kde budu pracovat na svém druhém sólovém albu, a také pevně doufám, že už v červenci začnu psát novou knihu. Neumím si udělat dlouhou pauzu, jsem prostě tvrdohlavý workoholik a svou práci miluji.“

Máte nějaký vzkaz pro vaše české fanoušky?

„Jenom tenhle: Zůstaňte lidmi, nikdy neakceptujte násilí v žádné formě a nikdy nepřijímejte nenávist jako způsob uvažování. A díky každému z vás, že čtete mé knihy. Je skutečně fantastické vědět, že někdo v nějaké jiné zemi tráví čas nad mojí prací.“

Renbergovy bestsellery, které okouzlily Česko

Muž, který miloval Yngveho (Mannen som elsket Yngve)

Píše se začátek roku 1990, v Evropě se hroutí komunistický režim a probíhají zásadní změny. V jihonorském Stavangeru chodí do druhého ročníku gymnázia mladý rebel Jarle Klepp. Jarle nosí kefíju, hraje v punkové kapele, má kamaráda anarchistu, krásnou přítelkyni a vyhraněné názory na většinu věcí. Jeho hlavním cílem je nebýt jako ostatní a dávat to patřičně najevo. Jednoho dne se ve škole objeví nový spolužák, úplně obyčejný světlovlasý kluk, který ničím nevyniká. Vlastně něčím však přece — je krásný. Setkání s Yngvem poplete Jarlemu hlavu a obrátí mu život vzhůru nohama. A lidem kolem něj také. - Skvělý román o dospívání, touze a lásce na pozadí významných dějinných událostí, v němž si připomenete nejen hudbu, ale i atmosféru tehdejší doby.

Tak zítra (Vi ses i morgen)

Příběh drsného románu z prostředí podsvětí „nejbohatšího města na světě“ (myšlen Stavanger, centrum norského ropného průmyslu) se odehrává během tří po sobě jdoucích dnů na konci září někdy v blíže neurčené současnosti. Je vyprávěn po krátkých kapitolách, střídavě z pohledu několika hlavních postav. Jednou z nich je státní úředník Pal, od něhož odešla manželka a sám vychovává dvě dcery, propadl internetovému hazardu a nasekal ohromný dluh, který nutně potřebuje vyrovnat. Dalšími jsou Rudi a Jan Inge, kriminálníci v krizi středního věku. Pal se zná s Rudim z dětství a teď ho požádá o pomoc. Domluví se na pojistném podvodu, ale Pal si až příliš pozdě uvědomí, že když se zaplete s partou kriminálníků, může se vše obrátit proti němu...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi