Hřebčín v Kladrubech bojuje o zápis do UNESCO: Jde o nejstarší podobnou památku na světě

V příštím roce by měl hřebčín podat přihlášku pro zařazení do UNESCO, několik dalších let pak bude podle předpokladů trvat, než k možnému zařazení do seznamu dojde. Podle ministra Jurečky by mohl být hřebčín v budoucnosti stejně oblíbený pro návštěvníky jako Český Krumlov.

Hřebčín byl poslední dva roky rekonstruován, opravena byla většina staveb, mezi nimi 16 národních kulturních památek. Zrekonstruovaný byl kromě hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov i zámek, kostel svatého Václava a Leopolda, kočárovna, postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž.

Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem starokladrubského koně prohlášen kulturní památkou, o sedm let později v 2002 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kmenové stádo tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí kulturního dědictví ČR.

Hřebčín však chová celkem zhruba 500 koní. V Kladrubech jsou ustájeni starokladrubští bělouši spolu s malým stádem českých teplokrevníků, v dceřiném hřebčíně Slatiňany na Chrudimsku jsou ustájeni starokladrubští vraníci. Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního a světového kulturního bohatství. Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě.

Kladrubští koně nesmí z Česka. Za hranicemi jim hrozí nebezpečná nákaza