Sekora zavzpomíná na lágr: Rodina zpřístupnila jeho deníky

„Unikátní deníky nám pozůstalí rodinní příslušníci zpřístupnili až letos,“ uvedl k trýznivému i satirickému svědectví ze života v pracovním táboře programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller.

Sekora byl za války perzekvován, protože jeho druhá manželka Ludmila byla židovského původu. Nejdříve musel v roce 1941 opustit redakci Lidových novin a na zbytek války ztratil stálé zaměstnání. Přečkával hlavně díky nakladateli Josefu Hokrovi, který mu vyplácel zálohy na budoucí reedice knih o Ferdovi Mravencovi. V letech 1944 a 1945 pak skončil v nacistických pracovních táborech Klein Stein a Osterode.

Recenze: Jiskra v popelu může zažehnout novou mánii à la Harry Potter

Později se Sekora k této části svého života nerad vracel, ale svůj pobyt v lágrech zaznamenal v denících, které přinášejí propojení jeho satirických kreseb s věcnými záznamy života v táboře, který si autor zpestřoval humornými poznámkami a glosami.

Právě oba deníky jsou podle ředitele Müllera klíčem k Sekorově poválečnému levicovému postoji. K jeho snaze distancovat se od své prvorepublikové minulosti přispělo velkou měrou zklamání z chování „měšťanských elit“ během války i v táboře. Autor legendární postavičky Ferdy Mravence v poválečných letech vstoupil do komunistické strany.

Recenze: Lidstvo má před sebou poslední Turnus, jaký bude?

Pracovní i soukromý život Sekory včetně neznámých detailů přibližuje zájemcům dlouhodobá výstava, kterou loni získalo a postupně zpracovává Moravské zemské muzeum v Brně. V dokumentech a fotografiích z pozůstalosti se odráží celý Sekorův život od narození přes novinářskou kariéru po sklonek života se statusem zasloužilého umělce. Dokumenty upozorňují i na jeho sportovní aktivity. Sekora například v Česku propagoval ragby, které poznal v Paříži. Jako žurnalista se podíval i na Tour de France. Umělec, jehož dětské knihy dodnes patří k nejprodávanějším, se narodil 25. září 1899 v Brně. Zemřel v sedmašedesáti letech 4. července 1967 v Praze.