Brusel: Summit G7 si veme na paškál Rusko a Ukrajinu!
Země skupiny G7, tedy největší světové ekonomiky, jsou nadále připraveny uštědřit přísnější sankce proti Rusku, a to i přes úspěšné prezidentské volby na Ukrajině, v případě že se přetrvávající nepokoje na východě země nedostanou pod kontrolu. Na takovémto prohlášení se podle agentury Reuters shodli účastníci summitu G7, který dnes večer začal v Bruselu, poprvé po 17 letech bez účasti Ruska.
"Jsme připraveni zesílit cílené sankce a zvážit smysluplná dodatečná omezující opatření," uvádí se v dokumentu s tím, že jejich cílem je, aby byly pro Rusko finančně ještě citelnější než doposud. Tyto kroky mají přijít v případě, že si to "vyžádají události".
Německá kancléřka Angela Merkelová na následné tiskové konferenci řekla, že Západ by měl neustále kontrolovat, zda se na východní Ukrajině situace skutečně zklidňuje.
"Nemůžeme si dovolit další destabilizaci na Ukrajině," řekla. "Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí," varovala.
U večeře byli prezidenti a premiéři, kteřé spolu s představiteli EU probírali především vývoj ukrajinské krize.
Dnešní bruselský summit je náhradou za zrušené setkání, které se mělo konat v jihoruském letovisku Soči ještě za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina. Na konci března v Haagu se ale lídři G7 dohodli tuto schůzku zrušit a sejít se právě v Bruselu. Putin, jeho země i činy jsou však - svým způsobem - i na dnešním večerním jednání přítomni, byť jen jako významné téma k rozhovorům.
Prezidenti a premiéři USA, Británie, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Kanady a zástupci EU totiž míní, že Rusko se ze skupiny, sdílející společné hodnoty, samo svým postupem vůči Ukrajině vyřadilo. Po haagské pracovní schůzce je tak dnešní a čtvrteční setkání prvním jednáním G7 po 17 letech.
Zástupci EU José Barroso a Herman Van Rompuy už odpoledne dali najevo, že přístup G7 k ukrajinské krizi bude mít zřejmě dva hlavní směry. Prvním je uznání prezidentských voleb z 25. května a jasná hospodářská i politická podpora nového prezidenta Porošenka. Druhým je snaha přesvědčit Rusko, aby se více politicky angažovalo v uklidnění situace na východě Ukrajiny i v přímém dialogu s Kyjevem. Zástupci EU v minulých dnech dávali najevo, že podle nich by Moskva mohla v této věci dělat více.
"Pokud to budou okolnosti vyžadovat", není stále vyloučena ani nějaká forma přísnějších hospodářských sankcí, upozornil dnes už Van Rompuy. Podobný postoj ostatně zaujali lídři zemí Evropské unie už na svém setkání minulé úterý.
Americký prezident Barack Obama, který byl v Bruselu jen před několika měsíci na summitu EU-USA, dorazil na dnešní jednání jako poslední. Přijel z Polska, kde země na východě EU a NATO ujišťoval o americké podpoře. Z Bruselu zamíří do Francie, kde se při oslavách výročí spojeneckého vylodění v Normandii za druhé světové války bude mít možnost setkat také přímo s Putinem.
Obamův pobyt v Bruselu provázejí vysoká bezpečnostní opatření, Belgie například kvůli summitu dočasně obnovila kontroly na hranicích. Premiérou je setkání pro italského premiéra Mattea Renziho.
Skupina G7 by se měla dnes večer bavit nejen o Ukrajině a Rusku, ale i o dalších otázkách zahraniční politiky. Ve čtvrtek se čeká diskuse o obchodu, hospodářství a rozvojové pomoci.
