Rusové odpálili Topola: Putin straší Západ? Tahle raketa přenáší i jaderné hlavice!

Po manévrech baltské flotily, která v oblasti Kaliningradu zkoušela svou vojenskou připravenost, podnikla ruská armáda další znepokojující testy. V době, kdy se pozornost Evropy ubírá k třaskavé situaci na poloostrovu Krym. Ruská armáda včera ohlásila úspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety RS-12M Topol s doletem 10 500 kilometrů. 

Putin dělá ramena a straší Západ?

Raketa vyletěla z Astrachaňské oblasti poblíž Kaspického moře a dopadla na zem ve zkušební vojenské zóně v Kazachstánu. Místo odpalu se podle agentury Reuters nachází přibližně 450 kilometrů východně od ukrajinské hranice.

Načasování testů se nejeví jako nejšťastnější. Rusko čelí tlaku Západu kvůli okupaci Krymu. Rakety testuje poměrně často, výsledky zkoušek v řadě případů oznamuje. Podle analytiků se tak Kreml snaží upozornit Západ na svůj jaderný potenciál a zároveň ujistit Rusy o tom, že je armáda dokáže ochránit.

Zvolil tedy prezident Putin po včerejším obsáhlém projevu zastrašovací taktiku? Raketu si na to vybral skutečně děsivou. Přibližně dvacet metrů dlouhý kolos značky Topol je součástí arzenálu ruských sil od roku 1985 a je konstruován tak, aby byl schopen přenášet jaderné hlavice.

Alfa samec Putin: Ochráníme naše Rusy! Není to invaze, ale humanitární pomoc

Rusko podle nejmenovaného amerického činitele citovaného agenturou AFP záměr odpálit raketu dopředu avizovalo. "Byli jsme na tento test upozorněni začátkem tohoto týdne, není to neočekávané," citovala agentura AFP zdroj z amerického ministerstva obrany.

Moskva přitom podepsala s Washingtonem v roce 2010 dosud poslední ze série smluv o omezení počtu mezikontinentálních balistických raket, avšak bez ohledu na to podniká kroky k rozšíření svého jaderného arzenálu.

Obama tlačí na Putina: Stáhněte se z Krymu

Na Rusko nyn ízvyšuje tlak i diplomacie USA. Bílý dům prý chce ve spolupráci s evropskými spojenci nabídnout ruskému prezidentovi východisko z ukrajinské krize. Vyplývá to prý z vyjádření nejmenovaného, vysoce postaveného představitele Obamovy administrativy. 

Návrh pro Putina má vypadát zhruba takto: Stáhnout ruské jednotky z Krymu zpět na ruské základny, omezit počet ruských vojáků na poloostrově na maximálně 11 tisíc mužů a umožnit mezinárodním pozorovatelům sledovat, jak jsou chráněna práva místních Rusů. Plán také počítá s navázáním přímého dialogu mezi Ruskem a novou ukrajinskou vládou, popřípadě za mezinárodního zprostředkování.

Obama tento návrh už v sobotu předestřel Putinovi během telefonického rozzhovoru, trvajícím 90 minut. Důležitou roli by při jednání s Putinem mohla sehrál díky těsným diplomatickým vztahům mezi Německem a Ruskem i kancléřka Angela Merkel, která by se tak mohla stát prodlouženou rukou Obamova plánu.

K dohodě však vede trnitá cesta. USA totiž hrozí také hospodářskými sankcemi, Rusko reaguje vlastními hrozbami. A prezident Obama se odmítl zúčastnit summitu velmocí G8, který se má odehrát v ruském Soči, zatímco Putin si v úterý vyhradil právo zasáhnout i vojenskou silou na ochranu Rusů nejen na Krymu, ale i východní Ukrajině.