Ve spárech smrtícího víru

Ve státech Iowa, Minnesota, Kansas, Oklahoma, Texas a Colorado zabila tornáda už minimálně 110 lidí. Američanům se ale moc neuleví ani v příštích týdnech – na větrné víry totiž téměř plynule naváže sezona smrtících hurikánů.

Do městečka Windsor v Coloradu se minulý týden přihnal větrný vír velký jako hora. Sloup tmavých mraků, z nichž šlehal vichr, déšť a kroupy, za sebou nechal spoušť – auta poházená všude kolem, převrácené kamiony, vytrhané sloupy elektrického vedení, rozmetané budovy...

Tornádo, které prošlo Windsorem, měřilo v průměru přes jeden a půl kilometru a bylo zatím největším větrným vírem této sezony. Zabilo jednoho člověka a desítky dalších zranilo. Za sebou nechalo několik set metrů široký pás, na němž nezůstalo nic než trosky.

O moc lépe nedopadlo ani městečko Picher v Oklahomě. Tornádo ho 11. května prakticky srovnalo se zemí. Na rozdíl od obyvatel Windsoru se ale místní z větrné spouště už zřejmě nevzpamatují. Picher je totiž bývalé hornické město a patří k nejzamořenějším místům v USA.

Zdejší půda je plná olova a jedů. Většina lidí ho už dávno opustila a ti, co zůstali, po úderu tornáda ztratili poslední důvod, proč ve svém domově setrvat.

Jak se tvoří tornádo?

Tornádo vzniká ve chvíli, kdy proudění o velké rychlosti ve vyšších hladinách roztočí bouři. Rychlost otáčení je mnohem větší uprostřed bouře, poblíž přítoku teplého vzduchu. Rotující sloup vzduchu se spouští oblastí výstupových proudů a vynoří se pod základnou mraku.

Když dosáhne zemského povrchu, vytvoří se tornádo. Prudký, šroubovitě se stáčející vítr a silné výstupné proudy zničí všechno, co jim přijde do cesty. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 180 do 360 kilometrů v hodině, víry mohou být široké i několik set metrů. Nejvíc tornád se každý rok přežene přes tzv. tornádovou alej, pás americké půdy v povodí řeky Mississippi, mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím.

Hlavní sezona tornád (slovo pochází ze španělského nebo portugalského slova tornada, což znamená bouřka) je právě v květnu.

Větrné víry v Česku

Český hydrometeorologický ústav zaznamenal v 90. letech zhruba jedno tornádo za jeden až dva roky. Výjimkou byl rok 2000, kdy se Českem prohnalo tornád pět (v Německu jsou na tom podobně – na 4,5krát větším území tu v roce 2000 zaznamenali 22 tornád). Většinou šlo o nejslabší víry označované jako F0 (rychlost do 117 km/h) a F1 (od 117 do 180 km/h). Výjimkou bylo tornádo, které v červnu 2004 zpustošilo Litovel – meteorologové ho označili číslem F3, což znamená rychlost mezi 252 až 332 km/h.

Větrný vír ve městě odnesl střechy, polámal stromy i betonové sloupy, ale naštěstí nikoho nezabil. Zatím poslední větrný vír o síle F0 se prohnal 15. května obcí Dubicko na Olomoucku. Nezpůsobil žádné škody, jen rozvířil prach a hlínu.